Pláč a skřípění zubů. Hokej v pekle

Komentář Karla Knapa reportéra MF DNES

Po letech omamné hojnosti, libozvučného cinkání medailemi a bujarých oslav úpí fanoušci v kruté kocovině. A co je nejhorší, vystřízlivění není na obzoru.

Není pro ně víc skličující čtení než výsledky reprezentačních týmů na největších akcích v sezoně 2016/17.

Áčko na Světovém poháru uvázlo ve skupině a na mistrovství světa ve čtvrtfinále. Mládežnické výběry ztroskotaly na svých šampionátech ve stejné fázi.

Dvacítka podlehla Švýcarům i Dánům. Osmnáctka, k níž se s vírou až zoufalou upínali příznivci, pánové ze svazu i někteří novináři, selhala na turnaji na Slovensku, kde zdolala pouze Bělorusy.

Bohužel nesledujeme náhlý pokles či zlomyslné spiknutí náhod. Hokej, dříve pýcha národa, se ocitl v jedné z nejbídnějších epoch ve svých dějinách.

Dospělí čekají na medaili pět roků, nejdéle od 50. let. Dvacítka brala poslední bronz v lednu 2005.

Češi dál ztrácejí pozici v NHL. Dobrá, mezi střelci se zaskvěl David Pastrňák, jenže ten už v šestnácti prchnul do Švédska, aby měl skutečnou šanci proniknout do špičky.

Za produkt domácí výchovy talentů nelze považovat ani Pavla Zachu, jediného českého teenagera v uplynulém ročníku nejslavnější ligy, jehož nejvíc ovlivnil otec.

Dle čerstvých předpovědí se do Top 100 v červnovém draftu protlačí tři krajané (Nečas, Safin, Chytil), což je stále málo.

Fajn, útočníka Martina Nečase nechali v brněnské Kometě vyniknout v první lajně. Možná dospěje v idol pro děti a ve hvězdu pro nároďák. V Jihlavě se blýskl brankář Jakub Škarek. Ale za vynaložené miliony musí svazové akademie „vyrábět“mnohem víc Nečasů a Škarků, rozdílových hráčů, jak se módně říká.

Současní hokejoví generálové by mohli svést část kritiky na lenost a neschopnost svých předchůdců. Jenže ani systém zavedený šéftrenérem Slavomírem Lenerem na jaře 2011 zjevně nepřináší výsledky.

Kluboví koučové a kondiční specialisté postrádají propracovanou, účinnou a jednotnou koncepci pro herní i fyzický vývoj žáků a dorostenců. Přinejmenším rozporuplné reakce vzbudily zásahy shůry do systému druhé nejvyšší soutěže dospělých a juniorské extraligy.

Zatímco realizační tým u reprezentačního áčka funguje slušně, v jiných štábech to klape méně. Kdekoho v branži zaskočilo, když Lener a spol. vrátili ke dvacítce v roli asistenta neúspěšného Miroslava Přerosta, jehož řada kolegů neuznává, skauti i mnozí hráči se mu smějí.

Hokej nepřináší fanouškům radost, nýbrž pláč a skřípění zubů. Chce-li ho prezident Tomáš Král vyvést z pekla, musí na svazu udělat pořádný průvan. Se stejným mančaftem a bez úpravy taktiky prostě nemůže elitním soupeřům čelit.