Češi mají lék proti smrtící encefalitidě

První lék proti nemoci, kterou roznášejí klíšťata, zabírá u pokusných zvířat. Brzy bude i pro lidi. Vyvinuli ho vědci v Česku.

Čeští vědci výrazně pokročili ve vývoji léku proti klíšťové encefalitidě. Chorobě, jíž ročně onemocní až tisíc lidí a někteří z nich ochrnou. Dosud se léčit nedá. Brzy budou mít nemocní naději – látka, kterou Češi objevili, skvěle zabírá u pokusných zvířat.

„Když jsme laboratorní myši infikovali smrtelnou dávkou viru klíšťové encefalitidy, s pomocí testovaných látek jsme 60 procent myší vyléčili,“říká Daniel Růžek z týmu složeného z vědců českobudějovického Parazitologického ústavu Akademie věd a brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Na léku pracují čtyři roky.

Dosud se dá s nemocí bojovat jen preventivně – očkováním. Lék na ni však není. „Pokud pacient onemocní, s chorobou se nedá moc dělat, protože takzvaná kauzální léčba neexistuje. Pacient je pouze udržován v klidu, bere vitaminy a čeká, proto na léku pracujeme,“vysvětlil Růžek.

Základem nového léku je modifikovaná molekula. „V buňce se množí nejen virus klíšťové encefalitidy, ale také jeho genetická informace a úkolem naší molekuly je, že se do genetické informace začlení a zablokuje tak syntézu viru,“říká Růžek. Molekulu izolovali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

A kdy by se mohli pacienti nového léku dočkat? To se dá podle Růžka těžko odhadnout, záleží na zájmu farmaceutických firem, které by se ujaly nákladných klinických testů. „Spolupracujeme s některými firmami, ale zatím nejsme ve fázi spuštění klinických testů,“popsal Růžek.

Problémem vývoje specifických antivirotik je podle něj to, že farmaceutickým společnostem se nechce investovat do vývoje léku na chorobu, která nepatří k těm nejrozšířenějším. „Není tak masová jako rakovina nebo diabetes, které jsou komerčně zajímavější,“říká Růžek.

Proto čeští vědci chtějí, aby testované látky fungovaly nejen na klíšťovou encefalitidu, ale i na další příbuzné viry přenášené komáry či klíšťaty, jako je virus zika, virus způsobující západonilskou horečku, horečku dengue, japonskou encefalitidu a další.

Podle Růžka je na světě jen málo týmů, které se vývojem léku na klíšťovou encefalitidu zabývají. Je to dáno i tím, že v Česku vědci mají na co navazovat. Virus klíšťové encefalitidy byl totiž v Československu v roce 1948 poprvé objeven. V čele týmu, který za objevem stál, byli Josef Rampas a František Gallia.

Lékařka a velká propagátorka očkování proti klíšťové encefalitidě Věra Štruncová z Infekční kliniky Fakultní nemocnice v Plzni uvedla, že pracoviště už má letos na kontě tři nemocné s klíšťovou encefalitidou. Podle ní je to tím, že jsou Češi nepoučitelní a ve srovnání třeba s Rakouskem, kde je očkována většina obyvatel, se u nás nechá naočkovat jen asi 20 až 25 procent lidí. „Přitom na klíšťovou encefalitidu se dá umřít, nebo zůstat celoživotně postižený, nesoběstačný, upoutaný na lůžko. Ale lidé tomu nevěří, dokud sami neonemocní,“uvedla lékařka.

Za těžkou nemoc mohou geny

Výzkum probíhá podle Růžka i v oblasti genetiky. Je známo, že náchylnější k těžším průběhům klíšťové encefalitidy jsou starší lidé, i proto se seniorům doporučuje očkování ještě naléhavěji než dětem. Jenže se přišlo také na to, že důležitou roli sehrává také dědičný fond. „Někteří lidé jsou náchylnější k těžším chorobám infekce kvůli svým genům,“popsal Růžek. To je i důvod, proč podle něj klíšťová encefalitida u někoho připomíná lehké horečnaté onemocnění, jakým je chřipka, a u jiného má podobu těžké neuroinfekce, kdy dochází k ochrnutí a někdy i ke smrti. Genů, které vědci označili za ty, které přispívají k těžším průběhům infekce, je několik. Zatím se ale neuvažuje o tom, že by se prováděl nějaký screening pacientů, na základě kterého by se zkoumaly prognózy vývoje onemocnění.