Co dělat, kdyby vyhrála Le Penová? Vláda měla plán

Policisté v ulicích, žádná vládní demise a snaha přimět Le Penovou ke spolupráci: plán B měl ve Francii zabránit nejhoršímu.

Hlavní je „záchrana republiky“, znělo před druhým kolem prezidentských voleb na chodbách Matignonského paláce, v sídle francouzské vlády.

Stejně se v neformálních rozhovorech mluvilo o i nepsaném plánu vlády, jak postupovat v případě, že by se prezidentkou země stala předsedkyně krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová.

O plánu označovaném jako „Protéger la République“deset dní po volbách informoval s odvoláním na vládní zdroje týdeník L’Obs.

V první řadě se počítalo s tím, že bude nutné zabránit rozsáhlým občanským nepokojům a bouřím, které se po výhře Le Penové očekávaly. Vládu v této souvislosti varovaly také tajné služby.

K protestům ostatně docházelo v některých městech už poté, co Le Penová postoupila společně s umírněným Emmanuelem Macronem do druhého kola voleb. Ve větší míře se spojily s manifestacemi na prvního máje.

Poté, co policie v masivním počtu udrží v ulicích pořádek, se měla podle krizového plánu pozornost obrátit k institucím. Po zvolení nového prezidenta bývá zvykem, že stávající vláda podá po jeho inauguraci demisi. V případě výhry Le Penové by ale k žádné demisi nedošlo a vláda by zůstala ve stejném složení až do červnových parlamentních voleb.

Premiér Bernard Cazeneuve, kterého po vítězství Macrona vystřídal republikán Édouard Philippe, by tedy v případě nové éry s Le Penovou dál zůstal ve funkci. Jeho vláda by se pak snažila Le Penovou přimět ke spolupráci a takzvané kohabitaci, tedy situaci, kdy předseda vlády zastupuje jinou stranu než prezident.

„Hlavním cílem tohoto plánu bylo udržet ve společnosti řád s plným ohledem na zákony země,“řekl vládní zdroj týdeníku L’Obs. Parlament se měl také tři dny po druhém kole voleb sejít a dál pokračovat v jednání, jak zabránit „národní krizi“.

Druhé kolo nakonec se ziskem 62 procent vyhrál Macron. Po jeho zvolení sice protestovaly skupiny anarchistů a antikapitalistů v několika městech včetně Paříže, nepokoje ale brzy ustaly. Další protesty, tentokrát ze strany levice a odborů, lze očekávat, až Macron se svou nově sestavenou vládou začne v souladu se svými předvolební sliby liberalizovat rigidní pracovní trh.