Dělají si selfie jen narcisté? Kdepak
Společnost
Jsou všichni, kdo si dělají selfie, narcisté? Podle jednoho výzkumu existují tři kategorie osob, které sdílejí vlastní fotografie na sociálních sítích: komunikátoři, autobiografové a propagátoři vlastní osoby, napsal italský deník Corriere della Sera.
Studie Univerzity Brighama Younga ve Spojených státech ukazuje, že ne všichni, kdo vystavují svá selfie, musejí trpět narcismem. Vědci uskutečnili průzkum mezi skupinou osob milujících sociální média a ty pak rozdělili do následujících třech skupin.
1. Komunikátoři
Podle autorů studie tyto osoby mají reálný zájem o konverzaci v oboustranném směru a dělají selfie především proto, aby do diskuse zapojili přátele, příbuzné a příznivce. Jako příklad vědci uvedli selfie, kterou na Instagramu loni v listopadu publikovala herečka Anna Hathawayová u příležitosti amerických voleb. Herečka napsala: „Hlasovala jsem.“To vyvolalo živou diskusi o občanské povinnosti jít k volebním urnám.
2. Autobiografové
Autobiografové jsou naopak ti, kdo používají selfie k tomu, aby zaznamenali nejvýznamnější momenty svého života. Přejí si, aby ostatní jejich fotografie viděli, ale mají větší zájem na zachování těchto okamžiků než na reakcích a diskusi s uživateli internetu. A příklad? Kosmonaut Scott Kelley, který zveřejnil četná selfie, aby vyprávěl o roce stráveném ve vesmíru, podobně jako italská astronautka Samantha Cristoforettiová.
3. Propagátoři vlastní osoby
Jsou to lidé, kteří dokumentují celý svůj život s cílem prezentovat se ostatním v pozitivním světle. Příkladem je americká televizní osobnost, modelka a podnikatelka Kim Kardashianová.
Selfie paradox
Aby vědci identifikovali tyto tři kategorie osob, dotazovali se lidí mezi osmnácti a pětačtyřiceti lety na to, proč dělají selfie: například že tak chtějí ukázat svůj zjev či objevit v sobě nové možnosti.
„Samozřejmě existují některé patologické formy používání selfie, které svědčí o obsesivních poruchách, a opakovanost některý úkonů odpovídá kompulzivnímu chování. Jde však o omezenou menšinu,“ říká uprezident Italské psychiatrické společnosti (SIP) Bernardo Carpiniello. „Je pravda, že se osoba trpící narcismem potřebuje ukazovat, aby se jí dostalo sociálního ubezpečení a ocenění. Je však jistě přehnané tvrdit, že ten, kdo si dělá selfie, trpí narcismem. Ani není pravda, že všechny osoby umísťující selfie na sociální sítě jsou nejistí jedinci, kteří hledají podporu, aby si dodali sebejistoty,“dodal.
Podle něj jsou i mnohé další motivace, které vedou k publikování selfie: je to vlastní forma komunikace. „Jestliže chci bojovat za nějakou věc, mohu to učinit pomocí selfie, jako to učinily arabské dívky, jež si udělaly selfie z řízení automobilu, které je v těchto končinách pro ženy zakázané. Bylo to vyjádření protestu. Motivací je tedy mnoho, ne všechny osoby užívající selfie lze označit za narcisty,“soudí Carpiniello.
Profesorka psychologie na Univerzitě Ludwiga-Maxmiliana v Mnichově se dotazovala 328 osob v Rakousku, Německu a Švýcarsku. Pravidelně dělá selfie 77 procent z nich. A 82 procent by dalo přednost tomu, kdyby na sociálních sítích nebylo tolik selfie. Profesorka hovoří o selfie paradoxu: libí se mi dělat selfie, ale nerad se dívám na selfie těch ostatních. (ČTK/Corriere della Sera) Gejši, které neodmyslitelně patří k japonské kultuře, procházejí ulicemi Tokia při šintoistickém festivalu Sandža. Ten každoročně přiláká až dva miliony lidí a patří mezi tři nejvýznamnější v japonské metropoli. Koná se vždy od pátku do neděle o třetím víkendu v květnu. Právě v pátek ho v okolí svatyně Asakusa zahajují průvody lidí v kostýmech.