O České Sibiři a jedné dramatické výzkumné cestě
Koně Převalského, kteří na palubě armádního speciálu brzo odletí do Mongolska, jsou již připraveni v naší aklimatizační stanici na České Sibiři. A stejně jako v minulých letech, i tentokrát budu v souvislosti s přípravami leteckého transportu určitě mnohokrát dotazován mimo jiné na to, co že ta Česká Sibiř vlastně je. Doposud jsem odpovídal, že jde o kopcovitou krajinu rozkládající se mezi Benešovem a Táborem, která se vyznačuje tužšími zimami, než je ve středních Čechách obvyklé. Do své letošní odpovědi však zahrnu také vysvětlení, jak tohle označení vzniklo.
Pojmenování Česká Sibiř uvedl do povědomí veřejnosti novinář, spisovatel a politik Jan Herben. Ten si na samém počátku 20. století dal postavit rekreační objekt v obci Hostišov, kde pak po léta od jara do podzimu chalupařil. V roce 1907 – tedy před kulatými 110 lety – mu to však nedalo a společně s malířem Antonínem Slavíčkem se tam vydal i v předjaří, kdy v Praze už po sněhu nezbylo ani památky. A byla to dramatická výprava:
„Rozhodli jsme se, že neopustíme sáně, dokud nepronikneme na své výzkumné cestě až k Oldřichovci, nejvyššímu bodu na horách miličínských. (…) Byli jsme už zasypáni sypkým sněhem, jenž proniká všechno a mrazí. Houně na nohách jsou proti vichru a sněhu slabou ochranou. Oči zasypány jako pískem, obličej po pravé straně od klobouku až níže po ramena mrzne a v nedlouhé chvíli pokryl by se rampouchem. Obrátit!“
Herbenova črta, která vyšla v jeho periodiku Čas a následně v knize nazvané Hostišov, nesla název – V České Sibiři. Není jisté, že Jan Herben použil tento název jako první, ale určitě se nejvýznamněji zasloužil o jeho zavedení. Za první republiky se jeho spis Hostišov stal povinnou školní četbou a označení Česká Sibiř se tak svým způsobem oficializovalo.
Během následujících desetiletí nové pojmenování kraje mezi Benešovem a Táborem proniklo do povědomí natolik, že když se počátkem 50. let hledal název pro miličínské JZD, padla volba právě na Českou Sibiř. V roce 1970 totéž jméno dostaly ještě hotel a nákupní středisko nově postavené v Miličíně. Vzhledem k tomu, že u nich mívaly zastávku dálkové autobusy na lince Praha – České Budějovice, pomohla tato zařízení označení Česká Sibiř ještě více rozšířit a ustálit.
Počátek však byl u Jana Herbena a jeho výpravy.