Návod k pochopení, jak migrace mění svět
„Domorodé populace hostitelských zemí mají právo regulovat vstup do země s přihlédnutím nejen ke svým zájmům, ale také ke smyslu pro dobročinnost ve vztahu k jiným společnostem.“
To je jeden ze závěrů, k nimž dospívá oxfordský profesor ekonomie Paul Collier ve studii Exodus – Jak migrace mění náš svět. Současně upozorňuje, že v rámci dobročinnosti by se bohaté společnosti spíš měly starat o obrovskou většinu obyvatel chudých zemí než o šťastlivce, kterým se podařilo do nich proniknout.
Potomek muže, který před první světovou válkou emigroval z bídné německé vesnice do bohatého anglického Bradfordu, psal knihu ještě před zrodem vlny uprchlíků ze Sýrie. Ale to na jeho poznatcích a závěrech nic nemění: migrace je už delší dobu kyselým jablkem, jež vyvolává roztržky mezi členy Evropské unie, ovlivňuje volby a polarizuje obyvatelstvo. „V každém táboře budou brána v úvahu jen ta fakta a argumenty, které podporují předsudky jeho příslušníků,“konstatuje a sám se snaží pasti vyhnout.
Kontroverzní teze
Nabízí poměrně jednoduchý teoretický model migrace a rozebírá její ekonomické i sociální důsledky ve třech oblastech: jak přistěhovalectví ovlivňuje hostitelské společnosti, jaké jsou její dopady na přistěhovalce samotné a jak vypadá situace zemí, z nichž emigranti pocházejí. Ty totiž opouštějí především mladí a vzdělanější lidé z lépe situovaných rodin, neboť jen oni jsou schopni shromáždit prostředky, jež cesta „za lepším“vyžaduje.
Collierovy teze jsou leckdy kontroverzní a jejich přijetí závisí na tom, jak čtenář sám migraci vidí. Například pokud jde o obhajovaný i proklínaný multikulturalismus: ten a příliš štědré sociální systémy v bohatých zemích jsou podle autora příčinou zpomalené integrace imigrantů.
Problém je i ve velikosti a kulturní odlišnosti diaspory v hostitelském prostředí. Čím je diaspora větší a odlišnější, tím slabší je absorpce přistěhovalců do hlavní společnosti. Z toho plyne i zásadní otázka, nakolik by emigranti měli mít právo zvát další členy rodiny.
Splnil svůj záměr
Silně skeptický je Collier k úvahám, zda je rychlejší migrace žádoucí. Schopnost západních společností asimilovat přistěhovalce je podle něj omezená a účinky, které migrace má na sociální strukturu i na psychologickou atmosféru hostitelských zemí, mohou být riskantní. V každém případě si migrace vyžaduje uvažování a postupy sahající za horizont dneška.
Exodus vydaný nakladatelstvím Libri není snadná kniha, zejména ne pro ty, kdo nemají ekonomické vzdělání. Ale přistoupíme-li k ní bez předpojatosti, musíme konstatovat, že autor výborně splnil svůj základní záměr: „otřást polarizovanými stanovisky“. Tedy sklony k rasismu a xenofobii na jedné a tvrzením, že „otevřené dveře jsou morálním imperativem“na druhé straně.