Jirka přijde sem, k Peklu, říká Kajínkova sestra
Miluše Rozsívačová sedí na zápraží své chaty a se svým druhem sleduje v televizi přímý přenos. Z věznice po třiadvaceti letech právě vychází její bratr Jiří Kajínek. Dvojnásobný vrah, který včera dostal prezidentskou milost.
„Jsem šťastná, už jsem nevěřila,“říká s přivřenýma očima a spokojeně upije ze sklenky rum.
„Sem Jirka přijde, tady to miloval, tady jsme prožili dětství,“vypráví o místě u Kraskova na Chrudimsku.
„Padesát let tu stála chata, kterou stavěl táta,“dodá žena a zahledí se do hladiny rybníka, na jehož břehu chata stojí. „Peklo se jmenuje, protože tu teče Pekelský potok,“dodává. Navzdory názvu je to idylické místo. Kolem chaty vklíněné mezi jedle a smrky, obložené bednami se šiškami na zátop a naštípaným dřívím poskakují veverky. Pod chatou čekají nahozené udice.
„Do rodné vsi určitě brzo pojedu,“přitakává v televizi Kajínek.
Devětapadesátiletá Miluše je jediným příbuzným, kterého Kajínek má. Rodiče už před mnoha lety zemřeli. „Sem může kdykoliv přijet a bydlet se mnou. Ví to,“ubezpečuje bruneta, jejíž unavená tvář dosvědčuje, že jí poslední dny daly zabrat.
S bratrem si celé roky, kdy si odpykával doživotní trest, psala a ve věznicích ho navštěvovala. Kdy ho viděla naposledy, ale neví. „Trpím meningoencefalitidou a ztratila jsem paměť,“říká Rozsívačová.
Na dotaz, zda je její bratr připraven žít ve světě, který je o třiadvacet let starší, než jak si ho pamatuje, bez zaváhání odpovídá: „Samozřejmě že ano, protože je nesmírně inteligentní a všechny věci zná z televize.“
To před branou rýnovické věznice potvrzuje i Kajínek. „Vězeňská služba bude tvrdit, že nedokážu jít do kopce a neumím si koupit rohlík, ale to je vážně směšné. Já mám představu, kolik stojí husa v obchodě, tak si půjdu koupit husu a tu si upeču,“popsal do kamer Kajínek a ubezpečil, že má i dost peněz.