Neviditelná cukrovka

Možná statisíce Čechů vůbec netuší, že patří mezi diabetiky

Oficiální statistiky hovoří zhruba o 850 tisících lidí, kteří trpí cukrovkou. Lékaři však odhadují, že se jejich počet už dávno přehoupl přes milionovou hranici. „Předpokládá se, že asi třetina nemocných o svém diabetu dosud neví,“říká Lenka Dohnalová, koordinátorka Diabetologického centra v Nemocnici České Budějovice.

Zvlášť první příznaky cukrovky 2. typu, které trápí většinu nemocných, jsou totiž nenápadné a dají se v počátcích snadno zaměnit s jinými zdravotními potížemi. Patří k nim například neobvyklá žízeň, neustálá únava, náchylnost ke kožním infekcím nebo rozostřené vidění.

Cukrovka 2. typu trápí přes devadesát procent pacientů a jejich podíl v populaci neustále roste. Ročenka Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) uvádí, že zatímco v roce 2007 se na cukrovku léčilo 78 lidí z tisíce, v roce 2015 už to bylo 88 cukrovkářů na tisíc obyvatel. Pro další dva roky zatím nejsou statistické údaje k dispozici.

Riziko onemocnění cukrovkou 2. typu roste s věkem a přispívá k němu životní styl včetně nadváhy nebo nedostatku pohybu. Tělo při tomto onemocnění nedokáže správně regulovat hladinu cukru v krvi. Při diabetu 1. typu, který je geneticky podmíněný, tělo nedokáže buď vůbec, nebo v dostatečné míře produkovat hormon inzulin, který je k regulaci potřeba.

Mladí cukrovkáři

„Stále převažují pacienti s diabetem 2. typu nad 50 let, ale v posledních letech přicházejí častěji i mladší ročníky, i když o prudký nárůst nejde,“říká Helena Hrmová z interního oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie v Benešově. Počty mladých diabetiků podle lékařů zvyšuje rostoucí podíl obézních mladých lidí v populaci, ale také genetická zátěž.

Čísla ve statistikách však zvedají starší pacienti. Počet nemocných stoupá mimo jiné i v důsledku vyššího průměrného věku dožití a pokroku v medicíně, doba dožití nemocných s touto chorobou se během jediné generace prodloužila hned několikrát. Zasloužily se o to například zcela nové skupiny léků, které pomáhají diabetikům udržet hladinu cukru v krvi pod kontrolou.

Hlavně u dětských pacientů a u nemocných cukrovkou 1. typu se stále častěji používají na tělo připevněné senzory, které umožňují průběžně sledovat hladinu cukru v krvi. „Pacient má díky senzoru svou glykemii stále pod kontrolou, ať už na přijímači, nebo na chytrém telefonu,“říká Alice Sýkorová z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, která se specializuje na léčbu diabetiků 1. typu.

„Data není problém sdílet, a tak mohou rodiče přes telefon kontrolovat hladinu glykemie u dítěte, které je ve škole,“dodává diabetoložka.

V klinických studiích už jsou takzvané inzulinové pumpy, které podle hodnot naměřených těmito senzory budou podle potřeby aplikovat inzulin. Nyní lékaři s napětím očekávají výsledky klinických studií. „Možná už letos by mohly zcela změnit léčbu diabetu 2. typu,“slibuje David Karásek z III. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

Léčba za stovky i desetitisíce

Důsledkem nárůstu pacientů jsou přetížené diabetologické ordinace i ordinace praktických lékařů, kteří pečují zhruba o čtvrtinu českých diabetiků. „Léčba je na odpovídající úrovni, největším problémem je vytíženost specialistů, pacienti někdy jen obtížně hledají diabetologa,“dodává k tomu Lenka Dohnalová. Vysoká poptávka po specializovaných lékařích přitom není jen na jihu Čech.

To, jak rychle přibývá pacientů, se nelíbí ani zdravotním pojišťovnám. Léčba jednoho nemocného vyjde na pár set korun ročně, ale mohou za ni také zaplatit desítky tisíc. Cenu oproti minulosti zvedají nové léky a technologie, ale především léčba zdravotních komplikací, které cukrovka vyvolává. „Náklady na léčbu se v České republice odhadují až na dvacet miliard ročně,“říká Lenka Dohnalová.