Brzy budou přibývat dětští pacienti
Výskyt cukrovky se během mé čtyřicetileté praxe ztrojnásobil, říká diabetolog Zdeněk Rušavý
Tento problém se nevyskytuje u mladých osob s diabetem 1. typu. U starších lidí s diabetem 2. typu nemusí být diagnóza rozpoznána mnoho let. Jejich hladina cukru v krvi je mírně zvýšená, přitom diabetici na sobě vyšší glykemii nepociťují. Neléčí se ani dietou, ani pohybem, ani pomocí léků a hrozí jim, že nečekaně zasáhne takzvaný „tichý zabiják“, jak se diabetu výstižně říká.
Je v Česku dostatek lékařů diabetologů?
V řadě vyspělých zemí, třeba v Anglii, se diabetologové vyskytují minimálně a diabetes léčí praktičtí lékaři. V České republice léčí větší část diabetiků specialisté, a proto máme lepší léčebné výsledky. V Itálii, kde diabetes léčí pouze diabetologové, mají výsledky ještě lepší než my. Například v Německu praktický lékař absolvuje diabetologický kurz zakončený zkouškou a může předepisovat veškerou léčbu. V Česku mohou praktici předepsat jen omezené množství léků na diabetes.
Přimlouval byste se tedy za to, aby Česko přešlo na systém, jaký mají v Itálii?
Přál bych si, aby systém fungoval jako dosud, ale aby praktici a internisté mohli používat moderní léky. Dnes mohou předepisovat jen několik léků, ale nejsou mezi nimi ty nejmodernější, takže některé své pacienty neléčí vždy dobře.
Diabetologie mi připadá jako složitý obor. Je to zdání?
Diabetologie je v současnosti velmi zajímavý a poměrně složitý obor. Dřív jsem si myslel, že je naopak jednoduchý. To ale bylo v době, kdy jsme měli k dispozici tři druhy léků, výzkum byl v počátcích a neznali jsme mnoho věcí. Dnes se výzkum ubírá novým směrem. Člověk, který dostane diabetes 2. typu, má ještě dostatek beta buněk, které vyrábějí inzulin, a naším cílem je tyto „továrny na inzulin“ochránit.
Co bude výsledkem léčby?
Pokud nemocnému snížíme glykemii na optimální hodnotu a použijeme léky, které chrání beta buňky, můžeme prodloužit život těchto buněk třeba o deset a více let. Udržení vlastní produkce inzulinu umožňuje dobrou dlouhodobou kontrolu glykemie.
V některých článcích na internetu jsem četla, že diabetik druhého typu inzulin má, ale je neúčinný.
Diabetik 2. typu je necitlivý neboli rezistentní k inzulinu. Na začátku choroby vyrábí dvakrát až třikrát více inzulinu než zdravý člověk, aby rezistenci překonal. Pokud rezistenci k inzulinu sníží pravidelným pohybem, redukcí nadváhy nebo léky-antidiabetiky, bude mu vlastní inzulin stačit k udržení normální glykemie. Když diabetik přijde o všechny beta buňky, bude potřebovat velké dávky inzulinu aplikovaného do podkoží. Dnes se testují nové postupy prodlužující životnost beta buněk. Ty využívají inzulin a inzulinové pumpy a jsou zatím ve fázi výzkumů.