EU má své Panama Papers. Na Maltě
Korporátní daň na souostroví dosahuje pouhých pěti procent, což z něj dělá pro firmy ráj.
Maltská republika zavedla daňový systém, díky němuž obratné firmy platí nejmenší korporátní daň z celé Evropské unie – pouhých pět procent. Na možnosti, které toto uspořádání firmám skýtá, upozornili koncem minulého týdne novináři ze skupiny European Investigative Collaborations (EIC). Dle jejich zjištění daňovou optimalizaci využívali lidé úzce spjati s politickými špičkami, například zeť tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Maltský daňový systém se od těch v proslavených daňových rájích výrazněji neliší. Společnost se sídlem v Praze, Londýně nebo Paříži může otevřít mateřskou společnost se sídlem na Maltě, která je v případě nejvyšší daňové sazby zatížena 35procentní daní. Pokud však akcionáři dané společnosti na Maltě nesídlí a velká část obchodních operací probíhá mimo území ostrova, tamní daňová správa může firmě vrátit až šest sedmin zdaněných peněz. V praxi to z Malty dělá zemi s pětiprocentním daňovým zatížením. Průměrná korporátní daň v Evropské unii přitom dosahuje podstatně výraznějších 22 procent.
Kauza, za níž stojí stejná iniciativa novinářů jako za loňskou aférou Panama Papers, na sebe strhává podobnou pozornost. Podle nejnovějších zjištění totiž využívali výhodného zdanění i lidé napojení na nejvyšší patra politiky. Je mezi nimi například syn někdejšího maltského premiéra Lawrence Gonziho David, ruský miliardář Oleg Bojko nebo Berat Albayrak, zeť tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příběh manžela nejstarší Ergdoganovy dcery Esry je přitom zdaleka nejzajímavější.
Albayrak, který od roku 2015 stojí v čele tureckého ministerstva pro energetiku a přírodní zdroje, je zároveň někdejším generálním ředitelem konglomerátu Calik Holding, který díky maltskému daňovému systému nezdanil miliony eur. Server The Black Sea, jehož novináři se společně s desítkami kolegů ze 16 zemí na odhalování Malta Files podílejí, systém pletich popsal.
Calik Holding vlastněný Ahmetem Calikem – tureckým magnátem a přítelem prezidenta Erdogana – sídlil v zóně volného obchodu v Dubaji, kde nemusel platit korporátní daně. Pokud by však chtěl zisky dostat do Turecka, podléhaly by 20procentnímu zdanění. Tomu se společnost chtěla vyhnout.
Zřídila proto filiálky na Maltě. Vzhledem k tomu, že podnikala mimo Maltu a ani její akcionáři neměli maltské občanství, mohl holding na Maltě uplatnit daňovou vratku. Ve výsledku tak své zisky zdanil pouhými pěti procenty.
V době, kdy byl Erdoganův nynější zeť již ve vysokých patrech turecké politiky, přišla potom daňová amnestie. A díky ní minimálně zdaněné miliony eur přitekly do tureckých bank.
Podezření kvůli praní peněz
Po loňském účetním skandálu panamské společnosti Mossack Fonseca rezignoval například islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson a horko bylo i blízkému okolí Vladimira Putina nebo Davida Camerona.
Současný maltský premiér Joseph Muscat ale daňový systém ve své zemi hájí. „Budu bránit Davida Gonziho (syna někdejšího maltského premiéra), stejně jako budu nadále hájit Maltu,“řekl premiér začátkem týdne. Obdobně se vyslovil tamní ministr financí Edward Scicluna. Ten daňové zvýhodnění ostrova zdůvodňuje nedostatkem nerostných surovin a geografickou polohou.
„Evropské unii trvalo měsíce, ne-li roky, než prohlásila náš daňový systém za přijatelný. Není v rozporu s unijními pravidly. Jsme proti daňovým únikům. Malta pouze nabízí pokročilý daňový systém, díky němuž může konkurovat jiným zemím,“uvedl Scicluna pro maltský list Independent.
Tamní politici navíc zdůrazňují, že Malta měla stejná daňová pravidla v době vyjednávání o vstupu do EU. A argumentují tím, že daňové zvýhodnění mají i další evropské země, jako je Kypr, Nizozemsko nebo Lucembursko.
Maltského systému ovšem využívají i pochybné společnosti, u nichž panuje podezření z praní špinavých peněz. Jednou z nich je úvěrová společnost ruského miliardáře Olega Bojka 4Finance, která za abnormálně vysoké úroky poskytuje takzvané půjčky na ruku. Jenom za rok 2015 podle deníku Malta Today firmy díky Maltě ušetřily na daních čtyři miliardy eur.
Přestože není popsané daňové schéma nezákonné, Malta dodnes nesplnila všechny podmínky EU zamezující daňovým podvodům.
„Evropské unii trvalo měsíce, ne-li roky, než prohlásila náš daňový systém za přijatelný. Není v rozporu s unijními pravidly.“Edward Scicluna maltský ministr financí