Číňané krouží kolem české železnice
Jan Sůra redaktor MF DNES
Kola a dvojkolí pro čínské rychlovlaky by se mohla vyrábět v Česku. O společném podniku jedná jejich největší evropský výrobce, tuzemská společnost Bonatrans, s čínskou firmou CRRC. Ta chce koupit i plzeňskou Škodu Transportation.
Potenciální společný podnik Bonatransu a CRRC se objevil na seznamu připravovaných projektů v rámci iniciativy One Belt, One Road (dříve známé jako nová Hedvábná stezka). Seznam zveřejnila kancelář prezidenta republiky.
Generální ředitel Bonatransu Jakub Weimann potvrdil, že obě firmy o spolupráci jednají. Další podrobnosti komentovat nechtěl. Kola by se mohla vyrábět buď v Česku, nebo v Číně, o tom ještě rozhodnuto není. Zástupci Bonatransu byli členy podnikatelské delegace,
korun stálo vytvoření Národního elektronického nástroje.
korun jsou přibližné roční náklady na provoz systému. která do Číny letěla s prezidentem Milošem Zemanem.
Bonatrans, který koupil v roce 2013 německého výrobce kol GHH, ovládá dcera Karla Komárka Jitka Cechlová Komárková. Kola vyrábí například v Indii a umí je dělat i pro rychlovlaky jezdící rychlostí 450 kilometrů v hodině. Čína přitom patří v oblasti rychlovlaků aktuálně mezi světovou špičku.
V seznamu připravovaných projektů jsou i další čínské investice. Na české železnici se ale o nich mluví už téměř rok, například o vstupu CRRC do Škody Transportation. Jednání se vlečou už déle než půl roku a nedospěla zatím k podpisu.
Pro Škodu je čekání nepříjemné: firma odkládá strategičtější rozhodnutí, protože neví, zda zůstane v českých rukou, nebo se přesune do čínských. „Stále platí, že k mediálním spekulacím ohledně prodeje naší firmy se nevyjadřujeme,“prohlásil mluvčí Škody Transportation Michal Tobrman.
Stejně na systém ministerstva nahlíží David Horký z QCM, jeden z aktérů iniciativy NENEN, jejímž cílem je projekt zrušit. „NEN stál zhruba půl miliardy korun a jeho roční provoz vyjde skoro na 50 milionů korun, navíc se ministerstvo pokoušelo vysoutěžit další služby k němu za 150 milionů. Přitom provoz všech obdobných nástrojů komerčních firem u nás stojí asi 20 milionů ročně,“tvrdí Horký.
Ministryně Šlechtová ale za kritikou NEN vidí zájem podnikatelů, které povinné používání státního nástroje může připravit o byznys. „Projekt NEN jsem zdědila, začal vznikat v roce 2012, já jsem se po svém nástupu zaměřila na jeho bezpečnost a funkčnost. Domnívám se, že soukromé společnosti mají obavy, že přijdou o byznys, za který pobírají miliony měsíčně z veřejných peněz. Není divu, že se čím dál tím častěji mediálně ozývají,“uvádí. Česko podle ní musí s projektem pokračovat už kvůli regulím EU.
Pro čínské výrobce je český železniční průmysl cestou, jak se dostat na evropský trh. CRRC, která je největším výrobcem kolejových vozidel na světě, už otevřela velké zastoupení ve Vídni a dodala vlaky například do Makedonie, však čeká na větší průnik na trhy Evropské unie. Firma má podepsaný kontrakt i na dodávky nových vlaků pro český Leo Express. Letos CRRC oznámila velký zájem umístit svoji továrnu do Bulharska. Firma zkoušela i soutěžit o vlaky pro České dráhy, ale neprošla kvalifikací.
Na seznamu projektů možné spolupráce je i výrobce vlakových brzd Dako Třemošná s čínským výrobcem Shenyang 213 Electronics Technology.
Drážní dopravou se zabývá rovněž česká firma Ferrit, která se soustředí hlavně na doly – od závěsných transportních systémů přes přepravníkové pásy až po pozemní kolejovou dopravu. O spolupráci Ferrit jedná s firmou Shandong Energy Heavy Equipment Manufacturing.
Ne vždy ale ohlášené projekty vyjdou. Například loni ohlásila čínská společnost CEFC vstup do společnosti TSS, rok poté je však firma stále v českých rukou. I letos na seznamu možných projektů znovu figuruje.
Pro čínské výrobce je český železniční průmysl cestou, jak se dostat na evropský trh. CRRC otevřela zastoupení ve Vídni a dodala vlaky do Makedonie. Na evropský průlom ale teprve čeká.