Jak si Dumoulin na Giru málem „odskočil“z růžové

Ze zeleně mezi sněhové bariéry a zase zpět vinula se neustále 16. etapa. Tak tedy ještě jednou dolů do údolí, od zimy do jara, spustit se 40 serpentinami, jež na počest Gira získaly nový asfaltový kabát.

Jde o sjezd pro cyklistické kamikadze. A Vincenzo Nibali jím je. Přiřítí se k vedoucímu Landovi, přeskakuje louži jako kaskadér, zalehne na řídítka, střihá zatáčky. Když mu kolo ustřelí, zachrání se. Ze závodu se stává hazardní hra.

Na posledních metrech Nibali přespurtuje Landu a Itálie má po devatenácti dnech čekání konečně svého etapového vítěze Gira. Zřítí se vyčerpaně na asfalt, pomáhají mu opět na nohy. „Na tohle vítězství jsem musel být komplexním jezdcem,“hrdě vykládá. „Agresivním vrchařem, dobrým sjezdařem a navrch i spurterem.“

Quintana je třetí, Hirt jedenáctý, ve stejném čase jako sedmý Mollema a po skvělém představení.

Dumoulinovi zbývají poslední čtyři kilometry, když hlasatel křičí: „Nuova maglia rosa.“V tu chvíli grafika ukazuje, že lídr stáje Sunweb virtuálně ztrácí růžový dres.

Enormním úsilím na posledních stovkách metrů jej přesto zachrání, byť z ranního náskoku 2:41 minuty mu zbude pouhých 31 vteřin. „Fantastico, bravo, bravo,“pro změnu vykřikuje hlasatel.

Giro 2017 se během jediného dne změnilo, a to tak, že od základu. Dumoulin sice stále vede, jenže s vidinou dalších hor jsou na koni Quintana a Nibali. „Velmi pozitivní den,“tvrdí Kolumbijec, zatímco ve tváři muže v růžovém se zrcadlí emoce opačné: „Jsem tak zklamaný.“

Jan Hirt se posouvá celkově na 16. místo. „Ukázal jsem sílu a byl vidět,“potěšeně pronáší. „A nohy mě teď zase tak moc nebolí.“

Byla to královská etapa hodná svého jména. Šílená i krásná. Plná zvratů, velkých výkonů, útoků, soubojů hvězd, šokujících událostí.

I s oranžovým českým přispěním.