Lustr po italsku
Jednoduchý, čistý design, který zapadne do jakéhokoli interiéru, působí nenápadně, ale zároveň bývá první věcí, které si návštěvníci všimnou. To je dokonale vyvážená lampa Arco. Její tvůrci se inspirovali průmyslovým designem a charakteristickými tvary po
Achille Castiglioni se narodil jako nejmladší z bratrů do milánské rodiny umělce Giannina Castiglioniho. Otec byl uznávaným sochařem a návrhářem medailí. Jeho sochy můžeme dodnes potkat po celé severní Itálii v podobě pomníků padlým válečným hrdinům nebo honosných náhrobků, na které se specializoval: tím asi nejznámějším je náhrobek ve tvaru babylónské věže na slavném milánském hřbitově.
VŠEDNÍ DESIGN V LUXUSNÍM PROVEDENÍ
Nebylo tak divu, že všichni tři synové měli k umění blízko. Vystudovali umělecké lyceum a architekturu na milánské polytechnice. Nejmladší Achille dokončil studia, přerušená vojenskou službou, jako poslední z bratrů. Připojil se ke svým bratrům Pieru Giacomovi a Liviovi, kteří ještě s dalším společníkem založili první studio už na sklonku 30. let. Zaměřili se na design výstavních síní, ale také na rekonstrukce, které byly po válečné vřavě velmi žádané. Počátkem padesátých let Livio kancelář opustil a oba bratři přesunuli svoji pozornost k produktovému designu.
Pracovali jako tým a pod žádným z děl, vzniklých v jejich společném studiu, není podepsán jen jeden z nich. Často se inspirovali běžnými, až obyčejnými a samozřejmými předměty. Příkladem mohou být stoličky z bicyklů nebo traktorových sedaček. Radikální nápad byl jednou stránkou díla, tou druhou bylo vždy perfektní zpracování, které výslednému předmětu dodalo luxusní dojem. Nejinak tomu bylo u lampy Arco, při jejímž návrhu se bratři inspirovali pouličním osvětlením.
Chtěli navrhnout lampu, která by dokonale osvětlila jídelní stůl bez nutnosti natahovat kabely a vrtat do stropu. Mělo jít o ideální řešení pro případ, kdy se jídelní stůl přesouvá z místa na místo kvůli hostům. Zároveň mělo být na první pohled znát, že nejde o žádné provizorium. Z nákresů, které se zachovaly dodnes, je znát, jak bratři nad celou věcí do hloubky přemýšleli. Lampa musela být stabilní, ale nesmělo jít o žádné monstrum.
SPOJENÍ TRADICE A MODERNÍHO DESIGNU
Jako hlavní materiál zvolili nakonec leštěnou ocel, tedy čistě průmyslový materiál, který v té době pronikal do interiérů více než kdy dřív. Podstavec lampy musel být dostatečně těžký, aby celou nesymetrickou konstrukci udržel. Vzpomněli si na otcovu sochařskou práci a jeho oblíbený materiál: kararský mramor. Kvádr leštěného mramoru použili jako stabilní podstavec. Zbytek designu tvoří obloukové ocelové tyče se čtvercovým profilem, které zapadají jedna do druhé. Poslední a nejtenčí z nich pak nese ocelové stínidlo s reflektorem.
V lampě Arco (slovo znamená v italštině ,oblouk‘) tak spojili prvky moderního, industriálního designu, čisté elegance, ale díky mramoru přidali i velký kus italské tradice. Lampu bratři vyrobili pro italskou firmu Flos, která se i díky ní dočkala velkého úspěchu. Oblíbili si ji totiž návrháři luxusních interiérů. Stala se symbolem italského interiérového designu a značka ji s velkým úspěchem prodává dodnes. I díky tomuto kousku získal ateliér bratrů Castiglioniových zvučné jméno. Začaly jim chodit zakázky od společností jako Kartell, Siemens nebo Lancia, navrhovali pro slavné italské značky Alessi a Zanotta. Založili Společnost pro průmyslový design a působili i na poli vzdělávání ve svém oboru. Po smrti Piera Giacoma pokračoval Achille v práci i výuce sám. V osmdesátých letech se stal profesorem na milánské polytechnice, kde působil až do počátku let devadesátých.