NATO jde po výzvě Trumpa do koalice proti teroristům
Na schůzce Severoatlantické aliance, na kterou dorazil i americký prezident, se čekaly tvrdé rozhovory – Donald Trump po evropských členech Aliance drsně žádal velké zvýšení výdajů na obranu.
Před i po zvolení prezidentem dával Donald Trump najevo, že se mu nijak nelíbí malý podíl jiných členských zemí na financování obrany v rámci Severoatlantické aliance. Včera na večerním summitu ve zbrusu nové budově centrály NATO to pak znovu a velmi tvrdě zopakoval.
Jablkem sváru je hlavně chabé plnění závazku z roku 2014, podle něhož by měly státy usilovat o to, aby dávaly na obranu dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP). Tento požadavek však nyní z 28 členských zemí plní jen USA, Británie, Polsko, Řecko a Estonsko. Česká republika se podle dosavadních plánů hodlá v roce 2020 dostat na úroveň 1,4 procenta HDP. „Dlužíte obrovské množství peněz,“varoval Trump ve svém projevu většinu evropských spojenců a Kanadu. „Neplatí, co by měly platit na svou obranu. To není spravedlivé vůči lidem a daňovým poplatníkům v USA,“ukázal prezident USA na 23 z 28 států NATO. Navíc dodal, že ani slíbené zvýšení na dvě procenta nebude stačit.
Šéf NATO Jens Stoltenberg včera těsně před schůzkou slíbil nápravu. Upřesnil, že alianční země přijmou v příštích šesti měsících konkrétní plány, jak své výdaje na obranu zvýšit na slíbená dvě procenta, a to do roku 2024. Tento rok byl už předtím brán jako mezní termín.
Zapomeňme na klidné časy
Stoltenberg připomněl, že už v roce 2015 byl zastaven pokles výdajů členských zemí a loni byl zaznamenán výrazný nárůst. „Také proto, že do obrany začalo výrazně více investovat Německo,“doplnil. „Ještě je před námi dlouhá cesta, obraz je stále smíšený, ale o dost lepší než před dvěma lety,“poznamenal Stoltenberg. Realitou však podle něj je, že země NATO by měly umět v době rostoucího napětí své obranné výdaje zvyšovat stejně pružně, jako je snižovaly, když po konci studené války byla situace ve světě klidná.
Na Islámský stát jako jeden muž
Za aktuálně důležitější někteří pozorovatelé označují fakt, že se Aliance včera rozhodla aktivněji zapojit do boje s terorismem – jak ji k tomu rovněž předem vyzval Trump.
Účastníci včerejší schůzky se dohodli na plánu silnějšího zapojení NATO do boje proti terorismu. Stoltenberg zároveň oznámil, že Aliance jako organizace vstoupí do dnes už skoro sedmdesátičlenné koalice proti Islámskému státu. V té už mimochodem jednotlivé alianční státy jsou.
„Zlepší to koordinaci v rámci protiteroristické koalice,“upřesnil Jens Stoltenberg. „Ale v tuto chvíli to neznamená, že se NATO zapojí do bojových operací,“dodal. Tak trochu tím „nabil“kritikům, podle nichž jde ze strany Aliance o příliš symbolický krok.
Na nějakou velkou, případně i pozemní operaci na územích ovládaných Islámským státem a dalšími teroristickými skupinami v Sýrii, Iráku i v jiných zemích (například v Libyi) to tak stále nevypadá.
Podle Stoltenberga například Aliance rozšíří svou podporu radarovými letadly AWACS. „Více letových hodin, více sdílení informací a možnost tankování za letu,“vypočetl generální tajemník. Členské země také posílí stávající výcvik iráckých vojáků a policistů.
Stoltenberg v souvislosti s bojem proti terorismu připomněl i to, že okolo 13 000 vojáků NATO pomáhá cvičit afghánské bezpečnostní síly proti Talibanu a dalším skupinám v Afghánistánu. Aliance nyní zvažuje, že zvýší počet svých vojáků i v této misi. „Výcvik místních sil je jednou z nejlepších zbraní v boji s terorismem,“řekl mimo jiné novinářům Jens Stoltenberg.
Na velitelství NATO má zároveň nově vzniknout centrální struktura, která umožní lepší sdílení informací o terorismu včetně údajů o takzvaných zahraničních bojovnících. Také má být jmenován koordinátor pro alianční protiteroristické úsilí.