Nehrající kapitán
Na jaře vypadl ze sestavy, boj o fotbalový titul prožívá mezi náhradníky. Přesto slávistický kapitán Jiří Bílek věří, že zítra pozvedne mistrovskou trofej.
Petr Šedivý reportér MF DNES 1:0. Museli jste vstřebávat zklamání?
Bezprostředně po zápase jsme zklamaní byli, protože jsme byli minutu nebo dvě od titulu. Já jsem ten plzeňský zápas na lavičce sledoval přes vedoucího týmu Standu Vlčka a byl jsem nervózní jak pes. Osobně jsem byl zklamaný ohromně, protože už jsem se viděl, jak letím na hřiště a slavím. Ale oklepali jsme se a teď už jedeme jako každý týden. I když před sebou máme zápas roku.
Nenechal byste se odstavit, i když na jaře nehrajete?
Nechtěl bych o to přijít.
Do Slavie jste přišel v roce 2014 – tým se krátce předtím sotva zachránil v lize. Od té doby jste urazili kus cesty.
Ohromný! I kádr se hodně změnil. Nedávno jsem koukal na fotku, když v roce 2015 přišel trenér Dušan Uhrin. Od té doby tady zůstali snad jen čtyři hráči, jinak se všechno změnilo. Nechci nikoho urazit, ale je to znát i na fotbalové kvalitě. Tréninky jsou najednou rychlejší a tvrdší. A mnohem větší je i tlak a očekávání.
Zlomilo se to příchodem nového majitele na podzim 2015?
Určitě. Do té doby nám občas nepřišly ani výplaty. Lepilo se to různými hráči a byla to těžká situace. Když přišel pan Tvrdík z CEFC a v té době ještě pan Šimáně, tak se to všechno otočilo.
A kde se zlomila aktuální sezona, která taky nezačala zrovna výtečně?
Měli jsme těžký začátek, kdy jsme málem vypadli ve 2. předkole Evropské ligy proti Levadii Tallinn. Dostali jsme se do krize... Skončil trenér Dušan Uhrin. No a pak se to všechno otočilo v derby proti Spartě, ve kterém jsme byli outsider, ale my jsme naprosto suverénně vyhráli. Od té doby jsme hráli pěkný fotbal a vyhrávali jsme.
Co přinesl nový trenér Jaroslav Šilhavý?
Není to jen o něm, ale o celém realizačním týmu. Jsou to odborníci, lidi na svém místě. Myslel jsem si, že o fotbale vím dost, ale oni mi ukázali věci, které jsem do té doby neznal. Třeba různé taktické záležitosti. Konečně mi to někdo dokázal vysvětlit. A pak jsou to také psychologové. Trenér Šilhavý s námi hodně komunikuje. V tom je velký zlom a posun.
Napadlo vás, jestli byste se takhle rozjeli i pod Dušanem Uhrinem? Ať je to, jak chce, tak jádro týmu poskládal on.
Ano, Dušan Uhrin na tom má svou zásluhu, protože on a jeho realizační tým vybrali hráče, kteří tady teď jsou. Ale jestli bychom se takhle rozjeli? To je hádání z křišťálové koule, takže opravdu netuším.
Nekazí vám radost ze skvělé sezony, že jste na jaře vypadl ze sestavy?
Samozřejmě bych chtěl hrát. Jsem fotbalista a většinu kariéry jsem byl v základní sestavě. Ale tak to teď prostě je. Musel jsem to vzít a snažím se pomáhat klukům jinak.
Musel jste to ze začátku vstřebávat?
Nebylo a není to jednoduché. Chtěl bych hrát, ale koukám na to reálně. Už mi není dvacet. Jsou tady kluci, kteří mají větší potenciál a můžou hrát za Slavii dalších pět nebo šest let. Zatímco já ve skoro 34 letech už do Realu Madrid asi nepřestoupím. Jasně, bylo to těžké, ale snažím se klukům pomáhat jinak.
Jak? Musíte mladší spoluhráče hodně usměrňovat?
Já mám štěstí, že tým je zdravý, takže kluky usměrňovat nemusím. Nemáme mezi sebou žádného blázna a všichni jdou za společným cílem. Na každém tréninku, na každém zápase. O to je moje práce v tomhle směru jednodušší.
Při zápasech je vidět, jak mezi náhradníky všechno prožíváte.
Hrozně moc si přeju úspěch. Už dřív jsem řekl, že i když nebudu hrát a uděláme titul, tak budu šťastný. A to stále platí. Ale hrát chci, to je jasné. Nedá se nic dělat, takový je prostě fotbalový život.
Mimochodem, místo vás hraje Michael Lüftner. Chápete ho, že se přesto po půlroce rozhodl přestoupit do Kodaně?
Nevím, jaké tam bude mít podmínky, ale je to jeho rozhodnutí a já bych to respektoval. Když to takhle cítí, tak je to v pořádku.
A co vaše budoucnost ve Slavii?
Mám smlouvu ještě na rok. S trenéry jsem se ještě nebavil, jestli zůstanu i v příští sezoně. Za sebe můžu říct, že bych zůstat chtěl. Rád bych zažil, jaké je to v Lize mistrů. To je teď můj cíl a sen. A po tom roce uvidím. Je možné, že ukončím kariéru a vrhnu se na něco jiného. Ale ještě sezonu bych zkrátka vydržet chtěl.
Ligu mistrů máte jistou, ať už v sobotu vyhrajete, nebo ne.
Je to ohromné lákadlo. Dvakrát jsem hrál kvalifikaci a dvakrát se mi to nepovedlo. S Libercem nám k postupu chybělo snad sedm minut. Chtěl bych tu znělku slyšet naživo. Je to velký sen. Stejně jako pro majitele a pro fanoušky. Ale nejdřív chceme zvládnout sobotu a získat titul, když už jsme tak blízko.