Z

ahořklý? Kyselý? Naštvaný? Žádný takový přívlastek k 33letému obránci nepasuje, i když po zimním příchodu Michaela Lüftnera vypadl ze základní sestavy. S nadhledem bere i označení „nehrající kapitán“, které mu vymysleli spoluhráči.

„Proč bych se kvůli tomu měl urážet? Jsem takový fotbalový Petr Pála. Tak to teď prostě je,“říká Bílek před zítřejším vyvrcholením ligy. Poslední kolo rozhodne o titulu. Pokud Slavia zvládne zápas proti Brnu, získá titul.

Chtěl bych hrát, ale koukám na to reálně. Jsou tady kluci, kteří mají větší potenciál a můžou hrát za Slavii dalších pět nebo šest let.

Cítíte kolem sebe, že se blíží něco velkého?

Je to znát. Většina kluků ve Slavii žádný velký úspěch ještě nezažila, takže o to větší nervozitu teď zažívají. Všichni cítíme, že šance je veliká. Chybí nám kousíček a byli bychom hloupí, kdybychom to nedotáhli.

Jak se nervozita projevuje?

Ten tlak je ohromný. Hrajeme o titul, Ligu mistrů... Jsme pod tlakem ze strany fanoušků, médií i fotbalové veřejnosti. V určitých fázích zápasu je ta tíha znát. Někdy kopnete míč radši na tribunu, než abyste zkusili kličku.

Každý počítá s tím, že v sobotu Brno porazíte. Není to zrádné?

Je to past. Ano, každý čeká, že vyhrajeme. Ale Brno přijede uvolněné, ti kluci se budou chtít ukázat a nebudou pod tlakem. Potřebujeme vstřelit rychlý gól, abychom se uklidnili. Čím déle bude stav nula nula, tím to bude nervóznější.

Slavit jste mohli už v sobotu, kdyby Plzeň právě proti Brnu nedala v nastavení gól a nevyhrála