ZUŠ slaví
Základní umělecké školy chystají na 30. května celostátní happening ZUŠ Open. Do tisícovky akcí se zapojí 355 „zušek“v 280 městech. I vy můžete přičichnout k umění.
Dodnes si pamatuju, jak na studené chodbě „lidušky“oddaluju moment, kdy zaťukám na dveře kytarové učebny. S chvěním v žaludku dešifruju zvuky, které z ní vycházejí, věštím, jakou má pan učitel náladu, a jak tudíž přijme mou osobitou verzi stupnice g moll. Vybavuje se mi i pocit, jak z hodiny odcházím – příjemno, blaženo, uf, nové noty, těším se, až si je doma přehraju.
Když jdu dnes se svými dětmi do ZUŠ, rozumím kortizolu před a endorfinům po. Tuším, že všech těch 247 tisíc dětí, které momentálně navštěvují zušku, to prožívá podobně. Ve čtyřech stech osmdesáti devíti uměleckých školách po celém Česku.
„Bereme je jako samozřejmost, ale ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat,“míní mezzosopranistka
Magdalena Kožená, která loni založila nadační fond na podporu ZUŠ. Je pravda, že za ne úplně luxusní peníze se v zuškách našim dětem věnují nadšenci a opravdoví mistři oboru. (Nás rodiče to vyjde na pár stokorun měsíčně.) Přitom děti tam rozkrývají úplně jiné obzory než v povinné škole. Přičichnou k umění, kterému se na základkách bohužel moc pozornosti nevěnuje. S tím souhlasí i Alice Nellis, která se do projektu ZUŠ Open zapojila jako garant literárně-dramatického oboru. I ona se podivuje nad tím, proč jsou dnes tvořivé předměty ve školách v takovém závěsu za těmi technickými: „Ještě jsem si nevšimla, že by někdo propadl z hudebky nebo výtvarky.“Nebo vy někoho takového znáte? „Umělecká škola byla místo, kde mě to – na rozdíl od normální školy – bavilo,“vzpomíná režisérka. „Chodily tam děti, které bavily podobné věci jako mě, bylo to místo, kde jsem mohla být sama sebou.“Sama se prý přihlašovala do dalších a dalších kroužků, vyzkoušela klavír, flétnu, výtvarku, zpěv...
Alice Nellis není jediným úspěšným umělcem, kterého k zuškám váže nostalgie, a proto se jich do ZUŠ Open 30. května zapojí mnohem víc – třeba designér Maxim Velčovský, za tanečníky Jiří Bubeníček. Pěvkyně Magdalena Kožená logicky zaštítí hudební obor. Objeví se v Bystřici pod Pernštýnem, pak ve Zlíně a nakonec zazpívá v Brně na Moravském náměstí.
Koncertů, vystoupení, dílen, streetart projektů – na zámcích, v kostelech, parcích, náměstích, nádražích – proběhne po celé republice kolem tisícovky. Na www.zusopen.cz najdete podrobný program. A kdybychom se nepotkali tam, těším se na viděnou na chodbě ZUŠ. Momentálně probíhají postupové a přijímací zkoušky – déjà vu, cítím povědomé svírání v břiše... Inu, i adrenalin patří k umění. ■