137 kilometrů bolesti P
Quintana vytasil na Giru všechny karty, Nibali měl zazářit, a přesto Dumoulin odolal. Hirt se cítil špatně, a přesto dojel pátý.
Tomáš Macek reportér MF DNES na Giru
rojede cílem, sesune se z kola na obrubník, obrátí do sebe láhev vody. Chvíli mlčí. Když se vzpamatuje, Jan Hirt poví: „Dnes se mi nejelo vůbec dobře. V první půlce etapy jsem se dost trápil a až pak se dal trochu dohromady. A teď mě bolí nohy, záda, krk, všechno.“
Jak by asi dopadl, kdyby se netrápil? Protože i s veškerou tou porcí bolesti právě obsadil páté místo v přetěžké dolomitské etapě Gira, vinoucí se přes čtyři průsmyky.
Až téměř minutu po něm teprve přijíždějí největší favorité, Dumoulin, Quintana a Nibali.
Splnil tak, co před startem v Moeně slíbil: „Skočím do úniku, i kdybych za to měl nakonec zaplatit. Není nač čekat.“Kdo nic nezkusí, nic nemá. Hned při prvním stoupání na Pordoi se do úniku prodral a setrval v něm, zatímco mnozí odpadali. S Mikelem Landou ze Sky, lídrem pořadí vrchařů, je už starým známým, vždyť bok po boku strávili před pelotonem většinu ze dvou nejtěžších etap letošního Gira.
Landa a pozdější vítěz etapy Tejay van Garderen cukli Hirtovi až v posledním sjezdu dne. Při stoupání do cíle v Ortisei je marně stíhal, načež sem přijel s Francouzem Pinotem a Italem Pozzovivem.
Pouze tři další čeští cyklisté se v historii Gira umístili v horské etapě tak vysoko. Přesto svádí vnitřní boj, zda se radovat, či zlobit. „Kdyby mi ráno řekli, že budu pátý, rozhodně to beru. Ale najednou vím, že já klidně mohl jet i o vítězství.“
A růžový jsem stále já
Krátká, jen 137kilometrová tato etapa byla. Tom Dumoulin v ní však učinil přímo obří krok k naplnění snu. Uhájil svých 31 vteřin náskoku! Už opět jej zvou k ceremoniálu, na němž převezme růžový trikot, jenže automatické dveře na pódium se zasekly a neotevírají se. Sám jim tedy dopomůže. Jak symbolické. Tak dlouho válčil předtím v etapě sám proti všem.
Ne, ještě zdaleka se nemůže vidět ve vítězném cíli Gira. Stále čekají dvě horské etapy a časovka. Ovšem pokud skutečně v neděli pozdvihne zlatý pohár pro šampiona, budou mu to přát statisíce fanoušků po celém světě. Za to, jak závodí. Jak vítězí. Jak se umí i bránit.
Výtky a válka slov
Už 60 kilometrů před cílem pozbyl v etapě všech pomocníků, zatímco Nairo Quintana měl stále k dispozici tři své muže. O pět kilometrů později Kolumbijec ostře atakoval a ujel. Jen na chvíli. Dumoulin byl v průsmyku Gardena opět u něj.
Quintana poté až zoufale útočil ve sjezdu i závěrečném stoupání, ale výraz jeho tváře naznačoval: Už jsem uvařený. S Italem Nibalim tedy jen stínovali Dumoulinovo kolo. Až to muž v růžovém trikotu nevydržel a na trati ke svým sokům pronesl pár ostrých slov.
„Už jsem těm dvěma prostě něco musel říct,“vypráví nyní na tiskové konferenci. „Soustředili se jen na to, aby mě porazili, a mezitím jim o minutu odjel Pinot. Za takový způsob závodění si zaslouží, aby nestáli v Miláně na stupních vítězů.“
Když to Nibalimu přerecitují, Ital rozzlobeně reaguje: „Na můj vkus Tom příliš moc mluví. Za ta slova, co řekl, ho karma dožene.“Válka slov přiostřuje. A Milán se blíží. Quintana ač nerad, přiznává: „Hráli jsme dnes všemi kartami, co jsme měli. Vymysleli jsme chytrou strategii. Zkusili jsme naprosto vše. Ale Dumoulin byl silný.“
Horský dojezd v Piancavallu bude dnes scénou jejich další bitvy. A nejen jejich. Zkusí Hirt opět únik? „Určitě,“nezaváhá.
„Ten kopec je prudký. O něco se pokusíme,“pohrozí Nibali.
Titulek listu Gazzetta dello Sport před čtvrteční etapou hlásal: „Nibali je připraven zazářit v Dolomitech.“Nestalo se. Zatím. Nezapomínejme však: loni zvrátil svoji zdánlivě prohranou bitvu na Giru až v posledních dvou horských etapách.