Atentát na Heydricha Benešovi za zády
Objev historiků: O přípravě atentátu československá exilová vláda nevěděla. Byla to čistě vojenská akce. Pomsta za popravy českých generálů.
Pavel Švec reportér MF DNES
„Musíme nacistům ukázat, že vracíme ránu za ránu,“zaznívá na poradě u plukovníka Františka Moravce, šéfa Československé vojenské zpravodajské služby v Londýně. Je 3. října 1941. Pár dní poté, co zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich přijel do Prahy a spustil popravy českých vojáků i civilistů.
Vojenský historik Eduard Stehlík je přesvědčen, že atentát byla čistě vojenská akce, o které exilová vláda v Londýně nevěděla. A minimálně v první chvíli i pomsta za popravené kamarády. Vyplývá to z nedávno odtajněných britských archivů speciálních jednotek.
„Dodnes zpravidla zaznívá něco v tom smyslu, že se o atentátu rozhodlo kdesi v bezprostředním okruhu prezidenta Edvarda Beneše, že tato akce byla de facto politická a měla Spojencům ukázat, že i my přinášíme podíl na boji proti nacismu. Nikde jsem nenašel důkaz, že tomu tak bylo. Naopak,“říká Stehlík, který archivy propátral.
Z oficiálních dokumentů zachycujících komunikaci mezi britskými a českými důstojníky vyplývá opak. Vyvrací tak všeobecně vžitou představu, že se celá operace připravovala za aktivní účasti politiků.
Důvodů má armáda dost
Je 27. září 1941 a Heydrich – později přezdívaný kat Čechů – přijíždí do Prahy. Vpodvečer dne následujícího, symbolicky na sv. Václava, je vyhlášeno stanné právo a nacisté popravují generály Josefa Bílého a Hugo Vojtu, velitele odbojové skupiny Obrana národa.
První říjnový den je pak v Ruzyni zastřeleno dalších třináct vojáků včetně hned tří generálů.
Důvodů k odplatě tak mají čeští důstojníci dost. A s příchodem října začínají jednat. Na vlastní pěst.
Až 7. října se sice o plánu zlikvidovat Heydricha prezident Beneš přece jen od Moravce dozvídá, ale je proti. Vojáci si přesto jedou po vlastní linii a za klíčové spolupráce se zvláštní sekcí britské zpravodajské služby MI6 útok naplánují. Parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík zaútočí 27. května 1942. Kat Čechů umírá 4. června.