Saudková rozumí revoltě zpoceného muže
Otevřená a nemravná. Tak se propaguje v pořadí třetí kniha fotografky a spisovatelky Sáry Saudkové Zpocená záda. Po zčásti autobiografické prvotině a pohádkových příbězích pro děti přichází autorka s velmi čtivou a upřímnou sondou do mužské duše a snů.
Na pohled idylka
Kdo by očekával lehký erotický román na večerní čtení pod lampou, zmýlil by se, ač erotikou a sexem je příběh prošpikovaný. Dávkuje je však postupně, rozvážně a v různých podobách, vždy originálně, nikdy lascivně a prvoplánově. Erotika v ledačem připomíná autorčiny fotografie – od tajemně vzrušujících a napínavých přes otevřeně přímočaré a živočišné po expresivně kruté. Sex tu symbolizuje dobrodružství, akci, vytržení z jinak napohled idylického, a přesto nenaplněného života protagonistů: krásný dům, dvě děti, dvě auta, chůva, hospodyně, zahradník, kariéra.
Hlavní hrdina je přímo idolem žen – úspěšný v profesi, trpělivý a štědrý partner, milující otec a geniální kuchař. Jeho manželka – značka emancipovaná kariéristka – je současně stíhačka a semetrika, která ani netuší, kde mají děti doma své věci, a vnitřní nejistoty zahání šikanováním okolí. Včetně manžela, o jehož revoltu, se kterou nelze než sympatizovat, si tak přímo říká.
Ač se autorka i za černobíle rozdaných karet snaží být objektivní, s nadhledem glosuje v autorských poznámkách situace přímo v příběhu a snaží se nikoho nešetřit ani nekritizovat, svět mužů je zde i s jejich slabostmi vykreslen velmi realisticky, ale podrobněji a milostivěji, téměř s mateřským pochopením. Naopak ženy, až na světlé výjimky, považované hrdinou v ledačem za chlapské – jako by muži byli nositeli těch správných vlastností, upadají do ustáleně vnímaných kurníků klevetících, neupřímných, emočně labilních slepic. Ovšem jinak jsou popisy různých postav mimořádně trefné, dialogy výstižné a pohnutky, způsoby jednání i uvažování obnažené a pochopitelné, nelítostně opsané ze života.
Kniha bez příkras vystihuje různé formy partnerských vztahů, příběh má spád, autorka umí ve správné chvíli přidat, ubrat i překvapit. Její jazyk je břitký, laskavý i elegantní, styl svižný, přirovnání důvtipná. Podobně jako byl román Josepha Hellera Něco se stalo dokumentem krize americké rodiny a společnosti 60. let, poukazují Zpocená záda na smutnou realitu životní nenaplněnosti v dostatku a hojnosti i stereotypní vnímání mužů a žen v jednadvacátém století u nás, i když zde muž umí uvařit a žena vydělávat.