Praha 11: už ne tak šedivá sídliště s rychlou dopravou do centra
Chodov a Háje. Dvě čtvrti Prahy 11, které charakterem své zástavby dávají městské části typický ráz. Sídliště Jižního Města začala vznikat před více než čtyřiceti lety. Dnes se postupně zbavují neduhů minulosti.
„Beton je tady a beton je i tam, všechno je na beton a každej fandí nám.“Část refrénu ze skladby Jižák od průkopníků rapu Lesík Hajdovský a Manželé docela věrně popisuje podobu velké části Prahy 11. Betonová sídliště plná panelových domů jsou něčím, čím je jedenáctá městská část typická. Sídliště tvoří většinu jejího území.
Celá Praha 11 se skládá jen ze dvou čtvrtí – Chodova a Hájů. V obou případech jde o původně samostatné venkovské obce, které se vyvíjely odlišně. „Zatímco počet obyvatel Chodova se začal zvětšovat už po druhé světové válce, kdy na jeho území vyrostla řada nových rodinných domů, díky čemuž se Chodov změnil na malé městečko, Háje byly velmi malou venkovskou obcí až do počátku sedmdesátých let,“uvádí ředitel Sociologického ústavu Akademie věd ČR Tomáš Kostelecký.
Právě na počátku sedmdesátých let začala výstavba sídliště Jižní Město, která radikálně změnila ráz celého území. „Během necelých dvou desetiletí se počet obyvatel dnešní městské části Praha 11 zmnohonásobil, takže ve sčítání v roce 1991 dosáhl dosud nepřekonaných šestaosmdesát tisíc. Od té doby mírně klesl na dnešních zhruba sedmasedmdesát tisíc,“popisuje Kostelecký.
O vybudování Jižního Města na polích mezi Háji a Chodovem se přitom uvažovalo už od šedesátých. let minulého století. Původní plány výstavby Jižního Města hovořily o čtvrti jako o moderním zahradním městě, které bude příjemné pro život a nestane se jen noclehárnou. Realita byla nakonec trochu odlišná a sídlištní šedé bloky příjemné životní podmínky nenaplňovaly. Sídliště také postrádala přirozená centra a náměstí.
V posledních letech se ráz Prahy 11 proměňuje. „Dnešní sídliště Jižní Město se už vůbec nepodobá onomu pověstnému obřímu komplexu šedivých panelových budov, známému třeba ze starších českých filmů,“ myslí si Kostelecký. Měnící se vzhled sídliště přispívá k rostoucí kvalitě bydlení. Té navíc napomáhá také poměrně rychlé spojení s centrem města hromadnou dopravou nebo dostatek zeleně. „Proto si Jižní Město zachovalo určitou atraktivitu jak pro lidi, kteří hledají městské bydlení za cenu, kterou si mohou dovolit, tak i pro developery, kteří v jeho okolí hledali vhodné plochy pro výstavbu obchodů a moderních kancelářských prostor,“dodává Kostelecký.
Sídliště v novém
Posun od šedého sídliště k přívětivějšímu místu pro život pozorují i lidé, kteří v Praze 11 žijí. „Za třicet let, co tu bydlím, se to tady bezesporu zlepšilo. Ze začátku tady nebyla pořádně ani samoobsluha. Postupně
přibyla hřiště pro děti, plavecký areál nebo park,“konstatuje obyvatelka Jižního Města Jana Hronová.
O úpravy sídlišť usiluje i místní radnice. Ta rekonstruuje především fasády panelových domů nebo škol. „Vzhledem k charakteru zástavby Prahy 11 považujeme za zásadní rozvíjet veřejná prostranství a navyšovat množství zeleně,“dodává mluvčí městské části Anna Kočicová.
Podobným směrem se upírají i snahy hlavního města. Institut plánování a rozvoje (IPR) totiž pracuje na koncepci pražských sídlišť, která má být návodem k tomu, jak rozvíjet a zlepšovat veřejná prostranství mezi paneláky. „Právě jsme dokončili pilotní projekt revitalizace pražských sídlišť, který zahájí úprava části Černého Mostu a který by měl sloužit jako příklad ostatním sídlištím. Rada hlavního města by ho měla schválit během června,“říká mluvčí IPR Marek Vácha. Půjde například o úpravy zeleně, vznik venkovních posiloven nebo zavedení systému využívání dešťové vody.