America First, zopakoval Trump na první velké cestě
Na víkendovém summitu G7 americký prezident potvrdil to, co naznačil už předtím v sídle EU a NATO. Zájmy Spojených států, tak jak je vidí on, bude prosazovat klidně proti všem.
Předem bylo jasné, jaký bude největší oříšek na víkendovém summitu sedmi nejvyspělejších zemí světa: podpoří americký prezident Donald Trump pařížskou dohodu o ochraně klimatu, kterou loni podepsal jeho předchůdce Barack Obama?
Předpoklad se naplnil. Zatímco ostatní země G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Británie) a EU potvrdily „silný závazek“hladce naplňovat pařížskou dohodu,Trump odmítl – a nechal zbývající politiky v nejistotě. Jak oznámil na svém twitterovém účtu, definitivně se rozhodne do týdne.
Dohodu o ochraně klimatu Trump už dlouho označuje za nevýhodnou pro USA. Je tak jen nejviditelnějším příkladem obtížnosti jednání, která se během vůbec první zahraniční cesty Trumpa v úřadě prezidenta odehrávala. Během ní navštívil Saúdskou Arábii, Izrael a palestinská území, Vatikán a Itálii a zúčastnil se summitů NATO v Bruselu a zemí G7 v italské Taormině. Sám prezident cestu označil za „historický týden“, během nějž vedl se světovými státníky „fantastické rozhovory“.
Politici, se kterými jednal, podle všeho většinou tak nadšení nebyli. Na summitu G7 nešlo jen o oteplování planety – až po „velmi tvrdé debatě“se státníkům podařilo schválit usnesení o boji proti protekcionismu. Podle německé kancléřky Angely Merkelové dalo práci, než se podařilo Trumpa přesvědčit o správnosti boje proti ochranářským opatřením a dodržování nastavených pravidel obchodu.
I v tomto tématu se ukázalo, jak se politika „Trumpovy Ameriky“často dostává do protikladu proti dosavadním snahám jinde ve světě. Nesnadné bylo i jednání o postoji k Rusku. Zástupci G7 nakonec Trumpa umluvili, aby podpořil usnesení o možnosti uvalit na Moskvu kvůli destabilizaci východní Ukrajiny další sankce. Pokud Rusko začne dodržovat minské dohody, jsou státy G7 ochotny zvážit zrušení sankcí.
Trump v minulosti avizoval snahu o zlepšení vztahů s Ruskem. A nyní zvláštní komise vyšetřuje, jestli jeho volební kampaň nebyla „nakažena virem“neboli vlivem z Ruska.
I v hodnocení účasti Trumpa na summitu NATO v Bruselu často zaznívá, že se Trump na své partnery příliš neohlíží. „Všichni státníci na světě pracují na tom, aby prosadili zájmy svých zemí, ale je vzácné vidět, jak to někdo dělá tak okatě a osamoceně. Na této cestě prezident ukázal, že věří, že USA jsou středem světa, a že podle toho hodlá jednat,“napsal britský zpravodajský server BBC.
Některé evropské politiky to přimělo k opakování tezí, které zazněly už po volbě Trumpa prezidentem – že na Ameriku už sázet nelze. Například Angelu Merkelovou – zážitky posledních několika dní ji prý přesvědčily, že doba, kdy se Evropa mohla plně spoléhat na jiné, je už pryč. „Za svou budoucnost, za svůj osud musíme bojovat sami jako Evropané,“uvedla včera kancléřka v Mnichově v rámci své kampaně před zářijovými parlamentními volbami.