Fakta Lodě na Vltavě dnes

a proti němu jezditi, ale jen tak daleko, aby ctění diváci ze svých míst vše viděli,“vysvětlil Božek.

Pražané na vlastní oči viděli, co dokáže parní stroj. Tvůrce byl nadšen a mohl snít o tom, že bude prvním, kdo vyšle parní lodě na české řeky. Jenže o páté hodině odpoledne přišla nečekaná průtrž mračen. Nečas záhy přešel, jenže s prchajícími davy zmizela pokladna i se vstupným. Pro technika to představovalo těžko stravitelnou ránu. „Božek se konstrukcí zadlužil natolik, že byl nucen rozprodat celý svůj majetek, aby uspokojil věřitele. Zadlužený Božek v prudkém hnutí mysli vše rozbil a k experimentům s parním strojem v dopravě se už nikdy nevrátil,“uvedla historička Magda Králová. Z nejhoršího mu pomohla půjčka 300 zlatých od univerzitního profesora Josefa Gerstnera a také ředitele českého polytechnického ústavu.

Na techniku však navzdory hlubokému zklamání Božek nezanevřel. Věnoval se třeba konstrukcím čerpadel pro vodárny, navrhoval vagony koněspřežky na jihu Čech. Spolu se svými syny konstruoval též znamenité hodiny všech tvarů a velikostí, například pro věž karlínské Invalidovny.

První privilegium na paroplavbu po Vltavě dostal až 20 let poté bankéř Moritz Zdekauer, ten je ale nakonec nevyužil. Božkův sen o pravidelné plavbě naplnili až Angličané John Andrews a Joseph John Ruston v Karlíně. První parník v pravidelném provozu hrdě nazvali Bohemia. Od roku 1841 jezdil na pravidelné lince do Saska. Jezdil jím i Hans Christian Andersen. Pražská paroplavba v současnosti disponuje šestnácti plavidly všech velikostí.

● Tím největším je