LidoSTAN si zahrává s ohněm

Sotva zaschla tiskařská čerň se zprávami o sjezdu KDU-ČSL, hned se začaly objevovat zvěsti, že spojení lidovců se Starosty a nezávislými může být sice odvážným, ale zároveň sebevražedným rozhodnutím.

Údaje některých agentur, které dělají průzkumy veřejného mínění, jsou opravdu varovné. Focus této koalici slibuje pouze 7,4 procenta, CVVM nechává dvojblok pod desetiprocentní hranicí, kterou potřebuje, i když jen těsně.

Kdyby se KDU-ČSL do poslaneckých lavic nedostala, bylo by to škoda. Pod současným vedením působí za dobu své existence pravděpodobně nejvěrohodněji.

I když Pavel Bělobrádek neudělal dobře, když se po sjezdovém jednání v televizním rozhovoru drsně obul do svých politických partnerů, se kterými podle jeho slov úspěšně spoluvládl. Startu také rozhodně neprospěje, chystá-li se místopředseda strany Daniel Herman opětovně na sudetoněmecký sjezd. A jede-li tam s ním i předseda KDU-ČSL a vicepremiér Bělobrádek jako dosud nejvyšší český představitel. Tím hůře.

Když jsme u průzkumů veřejného mínění, stačí připomenout, jak dopadl loni ministr kultury Daniel Herman, když se angažoval při návštěvě dalajlámy a střetl se při tom s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem.

Zatímco Zaorálek postoupil následně v žebříčku důvěry z dřívějšího předposledního, šestnáctého místa na místo třetí, Herman z někdejšího jedenáctého místa klesl na předposlední, šestnácté místo. Poškodilo to i další lidovce, Bělobrádek klesl z páté na desátou pozici a Jurečka ze sedmého na dvanácté místo.

Veřejné mínění, promítající se do volebních preferencí, je velmi citlivé. Proto nestačí jít do kampaně se seberozhodnějším nasazením a entuziasmem, důležité je i vyvarovat se aktivit, na které má většinová společnost odlišnější názor.

To totiž může o desetiprocentní hranici rozhodnout. A chce-li být nová koalice lidovců a Starostů silným parlamentním uskupením, nemůže při předpokládané nízké volební účasti spoléhat jen na menšinu.