Když jezdit po městě, tak elektromobilem
Zájem o elektromobily stoupá. Stojí za tím jak státní dotace na ekologická auta a daňové úlevy, tak rostoucí nabídka modelů takových aut. Ačkoli elektromobil stále stojí víc než běžné auto, jeho cena klesá. A prodlužuje se i dojezd na baterii.
Monika Slánská spolupracovnice MF DNES
Prodejní statistiky ukazují, že poptávka po autech na jiný pohon než benzin nebo naftu bobtná. Nové trendy proto začínají podchycovat automobiloví producenti. Škoda Auto už nějaký čas anoncuje, že do roku 2025 chce na trh uvést pět modelů elektromobilů a každý čtvrtý vůz vyrobený v Mladé Boleslavi bude mít pod kapotou elektromotor.
Aby se elektromobily mohly časem po našich městech prohánět ve velkých počtech, nestačí je pouze v automobilkách vyrobit. Značné úsilí si vyžádají podmínky pro jejich uvedení do praktického provozu. Elektromobil je totiž stále výrazně dražší než auta na benzin nebo naftu a v řadě zemí, například právě v České republice, chybí silnější podpora pro jejich nákup i rozsáhlejší celoplošná síť veřejných dobíjecích stanic.
„Podíl alternativních zdrojů pohonů nebo energie na trhu bude závislý na externí podpoře, ať už legislativní, daňové, nebo jiné,“domnívá se Jan Duspěva, generální ředitel státního podniku ČEPRO, který spravuje zásoby státních hmotných rezerv.
Bod zlomu? Pobídky a infrastruktura
Kromě vysoké ceny je omezujícím faktorem rozšíření elektromobilů zatím sporadická nabídka aut s tímto pohonem a především malá hustota dobíjecích stanic. Delší cestu elektromobilem je proto nutné naplánovat s ohledem na kapacitu baterie a umístění dobíjecí stanice, včetně příslušné časové rezervy.
„S výraznějším rozšířením elektromobilů lze počítat při dojezdové vzdálenosti 600 až 700 km a ceně srovnatelné s automobilem na fosilní palivo při srovnatelném výkonu a vybudované infrastuktuře dobíjecích stanic,“uvádí za Českou asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.
„Velkým omezením je absence dobíjecích stanic na místech, kde by bylo možné elektromobily dobíjet v době, kdy je uživatel nepotřebuje – v garážích nebo na parkovištích bytových domů nebo pracovišť,“míní Jan Linhart, partner KPMG odpovědný za automobilový sektor.
Lze očekávat, že se infrastruktura bude postupně zlepšovat. Podpora elektrických aut, jakkoli nákladná a obtížná, se však městům a obcím vrátí – v první fázi zejména v podobě čistšího ovzduší a nižší hladiny hluku. Příklady hodné následování se přímo nabízejí. Třeba Vídeň, která roste tempem 30 tisíc nových obyvatel za rok, má hotovou strategii rozvoje až do roku 2050. Do té doby chce omezit expozici skleníkových plynů o 80 % a snížit spotřebu energií o 40 %. Cestu vidí hlavně v investicích do renovace budov, energetické efektivity a ekologické dopravy.
Posun v dotacích
Loňský rok přinesl v Česku značný posun v možnosti příspěvku na koupi automobilů s alternativním ekologickým pohonem částkou až 80 tisíc korun v případě podnikatelských subjektů od ministerstva průmyslu a obchodu. Dalšího dotačního programu na nákup elektromobilů a budování nabíjecích stanic, ve kterém MPO rozdělovalo až 150 milionů korun, mohly firmy využít do konce května. Jeden subjekt mohl získat podporu 50 tisíc až 10 milionů korun. Ministerstvo pro životní prostředí zase poskytovalo až dvousettisícovou podporu na nákup elektromobilu municipalitám.
„Dotace nepochybně pomohou zvýšit poptávku po elektromobilech, neboť sníží cenový rozdíl mezi elektromobily a běžnými auty,“říká Linhart. Zároveň se ale ptá, zda by tyto prostředky nebylo možné vynaložit efektivněji, třeba právě do výstavby infrastruktury. „Snaha o zlepšení životního prostředí formou dotací na elektromobily nebo třeba elektrobusy je v realitě dneška zcela negována laxním přístupem státu k provozu starých neekologických aut. Pokud nedojde k razantnímu zlepšení v kontrolách emisí, které by vedly k vyřazení zjevně nevyhovujících osobních i nákladních aut z běžného provozu, jsou dotace na elektromobily z pohledu životního prostředí zbytečným plýtváním peněz,“podotýká.
Na cestě z měst
V českých městech už se elektromobily, kterých je u nás momentálně více než 1 200, nemusí cítit jako nechtěné nevěsty. Radnice postupně přicházejí s dalšími výhodami, jako je například bezplatný nebo zvýhodněný vjezd elektromobilů do městských a parkovacích zón, či uvažují o tom, že elektrická auta budou smět jezdit ve vyhrazených pruzích pro busy a taxi. Další disciplínou je zavádění elektrobusů ve veřejné dopravě, první kroky už jsou vidět vedle Prahy třeba v Třinci.
Horší je to v Česku zatím v meziměstském provozu. „Rychlost dobíjení je ještě pořád dost pomalá, elektromobilů zatím málo a zákazníci si pro dobíjení spíše budou vybírat obchodní domy či místa výkonu zaměstnání. Proto zatím nevidíme smysl naše pumpy v regionech vybavovat dobíjecími stanicemi. Ale analyzujeme možnosti a rozhodujeme se, zda bychom si to na dvou čerpacích stanicích alespoň nezkusili,“vysvětluje Jan Duspěva, jehož ČEPRO provozuje síť regionálních čerpacích stanic EuroOil.
Citelně také chybí možnost dobíjení na hlavních tazích. Zejména velkým
energetickým firmám však záleží na tom, aby se to změnilo. ČEZ ve své síti nabízí standardně kromě stanic normálního dobíjení (dvojice zásuvek s dobíjecím výkonem 22 kW, doba doplnění většiny kapacity baterie 2–4 hodiny) i rychlodobíjecí stanice ABB vybavené DC konektory s nabíjecími standardy CHAdeMO a CCS, které umožňují především proces nabíjení s výkonem až 50 kW.
„Postupně zahušťujeme tuto síť veřejných rychlodobíjecích stanic schopných doplnit až 80 procent baterií elektromobilů všech nejrozšířenějších typů a značek za asi 25 minut,“uvádí Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie ČEZ.
Zatímco rychlodobíjecí stanice jsou budovány především v blízkosti hlavních silničních tahů, klasické stanice najdou řidiči elektromobilů v místech, kde existuje alternativa trávení volného času v době dobíjení (nákupní a zábavní centra atd.). Firma do konce příštího roku plánuje vybudovat desítky těchto stanic ve městech i na hlavních tazích, mimo jiné i 42 rychlodobíjecích stanic budovaných díky grantu z evropského programu CEF. „V horizontu 1,5 roku tak skutečně dojde ke zlomu a elektromobily postupně ve velkém vyjedou z měst,“tvrdí Chmelík.
Jako inteligentní akumulátor
Elektromobil v domácnosti nemusí hrát jen roli pouhého vozidla. V energetice budoucnosti má místo jako inteligentní akumulátor momentálně přebytečné energie pocházející z obnovitelných zdrojů. Díky konceptu chytrých sítí (smart grids) bude možné doplňování kapacity baterií elektrických aut řídit dálkově, podobně jako spouštění tepelných čerpadel, elektrokotlů, bojlerů a podobně. Potenciál je například v budování sítě fotovoltaických carportů, které budou vyrábět a skladovat solární energii pro nabíjení elektromobilů. Například ČEZ jako první společnost v regionu východní Evropy postaví letos síť deseti těchto zařízení.
Dotace nepochybně pomohou zvýšit poptávku po elektromobilech, neboť sníží cenový rozdíl mezi elektromobily a běžnými auty. Jan Linhart
Partner KPMG odpovědný za automobilový sektor