Jiří Bělohlávek 24. 2. 1946 – 1. 6. 2017
Černý den pro Českou filharmonii i celou českou kulturu. Dirigent Jiří Bělohlávek, šéf našeho prvního orchestru, ve středu večer zemřel. Bylo mu 71 let.
Předčasně a náhle tak končí jeho comeback do čela České filharmonie, kterou vedl od roku 2012. Ještě letos v lednu podepsal smlouvu na dalších šest let.
Jiří Bělohlávek už několik let bojoval s vážnou nemocí, ale třebaže podstupoval náročnou léčbu, dále pracoval a při dirigování působil vitálním dojmem. Některé koncerty ovšem musel odřeknout, naposledy vystoupení s Českou filharmonií na Pražském jaru, které převzal Petr Altrichter.
O své nemoci nechtěl příliš mluvit. Co bylo bezprostřední příčinou smrti, nevěděl včera ani ředitel filharmonie David Mareček. Bělohlávek byl v minulých dnech hospitalizován, Mareček ho naposledy navštívil v pondělí. „Hovořili jsme spolu asi půl hodiny, probírali jsme budoucnost, jestli případně zruší i některé další koncerty. Vypadal sice slabý a unavený, nicméně jeho odchod byl šok,“přiznává ředitel.
Vnesl čerstvý vítr
Mareček bude nyní muset se svým týmem řešit, co dál. „Napřed je nutné domluvit poslední rozloučení, o všem ostatním začneme přemýšlet až potom,“podotýká. Protože už je konec sezony, akutní záskoky není nutné shánět, ovšem je tu celková image orchestru. Ta byla doma a především ve světě svázána právě s Bělohlávkem. „V létě pravděpodobně navštívíme naše zahraniční partnery a probereme situaci. Zatím však potřebujeme vstřebat emoce,“dodává.
O šoku mluví i houslista, předseda umělecké rady a koncertní mistr Jiří Vodička. „Věděli jsme, že je nemocný, nicméně na zkouškách sršel energií, zdálo se, že hudba ho nabíjí. Nepřipouštěli jsme si černý scénář. Jsem v orchestru krátkou dobu, mohu však říct, že do něj Bělohlávek vnesl čerstvý vítr. Nikdo jiný v novodobé historii filharmonii nepomohl více než on,“zdůrazňuje Vodička.
Bělohlávkova smrt zaskočila i další pořadatele, například festivalu Dvořákova Praha, jehož je Česká filharmonie rezidenčním tělesem. „Budeme muset hledat řešení, jak dál se všemi těmi úžasnými plány, které jsme měli,“říká ředitel přehlídky Marek Vrabec. Bělohlávek měl na letošním festivalu dirigovat mimo jiné Dvořákovo Requiem s hvězdnými sólisty.
Z cellisty dirigentem
Bělohlávek se narodil v Praze v hudbymilovné rodině. Otec ho vodil na korepetice do opery, kde budoucí muzikant sledoval zrod představení. Na konzervatoři začal studovat violoncello, se spolužáky navíc založil orchestr, a protože ten potřeboval vedení, Bělohlávek se sám chopil taktovky. Během studia cellové hry se navíc ukázaly následky zranění obou rukou, důsledek klukovského dovádění s hokejkou.
Dirigentská dráha u něj nakonec převládla. Po studiích na AMU ji zahájil ve Státní filharmonii Brno. Stal se také asistentem tehdejšího šéfdirigenta České filharmonie Václava Neumanna. V letech 1977 až 1989 vedl Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a v říjnu 1990 nastoupil do funkce šéfdirigenta České filharmonie. Kvůli sporům s částí orchestru již po dvou letech z funkce odešel, ale o to rychleji se rozjela jeho mezinárodní kariéra.
Bělohlávkovu preciznost a péči o detaily oceňovaly orchestry i významné operní scény včetně Metropolitní opery. V letech 2006 až 2012 vedl Symfonický orchestr BBC a za své zásluhy dostal od královny Alžběty II. Řád britského impéria. Doma zaštiťoval Pražskou komorní filharmonii, u jejíhož zrodu roku 1994 stál.
Ověnčen světovou slávou se vrátil do České filharmonie, kde vytvořil tandem s ředitelem Marečkem a zahájil její novou uměleckou kapitolu. Orchestr na Bělohlávkovy nároky přistoupil a výsledky se začaly dostavovat v podobě prestižních pozvání nebo smlouvy se světovou nahrávací společností Decca.
Podle hobojistky a členky umělecké rady Jany Brožkové je orchestr v dobré kondici. „Nového šéfdirigenta nemusíme hledat hned. Může to klidně trvat jeden dva roky.“
Její kolega Vodička ujišťuje, že hudebníci jsou odhodláni Bělohlávka uctít tím, že nepoleví. „Chceme v jeho duchu pokračovat a zachovat strunu, kterou u nás naladil.“