Evropa? Migranti ani nevěděli, co to je
Průzkum britské univerzity ukázal, že mnozí z migrantů nijak netoužili po Evropě – jen naletěli slibům, že je pašeráci lidí odvezou tam, kde najdou práci.
Jednou z nejrozšířenějších představ o migrační krizi je, že ji živí povědomí běženců od Senegalu až po Bangladéš o Evropě jako „ráji“, do nějž je potřeba se dostat. Tým odborníků z anglické univerzity ve Warwicku však zveřejnil studii, podle níž je to jinak. Velká část migrantů o Evropě na počátku své cesty vůbec neuvažovala.
Britští vědci ve vůbec první velké studii, která byla zveřejněna na téma „motivace uprchlíků a migrantů mířících do Evropy“, shrnuli poznatky z celkem 257 podrobných rozhovorů, které s běženci absolvovali v posledních dvou letech. Rozhovory proběhly například na řeckém ostrově Kos, na Maltě a Sicílii, ale i v Aténách, Berlíně, Istanbulu či Římě.
„Itálie? Tam se hraje fotbal“
Pozoruhodné bylo, že v příliš mnoha případech se lidé, kteří zrovna dorazili do Evropy, svěřovali s tím, že o ní nevědí prakticky nic. „Snění o Evropě je podle tohoto průzkumu spíše mýtem,“uvedl k tomu šéf týmu Vicki Squire.
A v závěrečné zprávě to dokládají i ukázky výpovědí migrantů. „Když jsem se vydal na cestu, vůbec mě nenapadla Itálie. Nevěděl jsem o ní nic kromě toho, že se tam hraje dobrý fotbal,“svěřil se například v táboře pro běžence na Sicílii migrant z Pobřeží slonoviny. „Moje rodina mě vyslala za prací do Mali. Tam se však válčilo, tak jsem se přesunul do Alžírska.“
Omyl zvaný Libye
Muži se nedařilo najít práci, tak se přesunul do Libye. „Jenže tam to bylo doslova šílené. A tak jsem se najednou ocitl tady.“
Z řady výpovědí vyplynulo, že původním magnetem byla často právě Libye, která byla ještě dlouho po svržení režimu Muammara Kaddáfího v roce 2011, jež nakonec vyústilo v chaos, brána jako bohatá země, v níž je práce. „O Evropě jsem vůbec neuvažoval, chtěl jsem do nějaké arabské země, jako nejlepší mi přišla Libye,“řekl britskému týmu uprchlík ze Sýrie, národností Palestinec. „Pak jsem zjistil, že tu není vůbec bezpečno, a ztratil jsem tu i poslední kousek svobody. Chovali se ke mně jako k otrokovi,“dodal.
Dalším jiným cílem, než je Evropa, bylo pro mnohé Turecko. „Doufal jsem, že tam budu moci žít v bezpečí a najdu práci. Ale jakmile tam někdo zjistí, že jste v zemi ilegálně, deportují vás zpět domů. Proto jsem šel dál, do Evropy,“vypověděl mladý Afghánec v Aténách.
Odborníci z Warwicku zaznamenali i výpovědi lidí, kteří do Evropy vůbec nechtěli. Zmiňují případ Nigerijky zpovídané na Sicílii. Ta jim řekla, že ji dostali na člun před vyplutím na moře násilím.
Podle autorů výzkumu je zřejmé, že o „směru Evropa“rozhodly a rozhodují především rozvětvené gangy pašeráků lidí. Pro ně je nynější krize nejlukrativnější – běžence ve velké míře zneužívají i k otrocké práci či prostituci.
A konec jejich byznysu se zatím nijak neblíží. Podle tajné analýzy německé vlády, kterou nedávno zveřejnil list Bild, počítají úřady s tím, že na cestu do Evropy je nyní v celém Středomoří připraveno dalších zhruba 6,6 milionu lidí.