Chytrá města: Koncept, který má především sloužit P

Česká města se začínají ve velkém pouštět do projektů Smart City. Například Praha by se měla kompletně proměnit do roku 2030. Některá menší sídla jsou však s realizací dál.

MF DNES - - ENERGIE - Lenka Brdková redaktorka MF DNES

„Zelené“projekty se dají realizovat i v historických budovách, jako jsou Rudolfinum nebo Národní divadlo.

řijedete autem do neznámého města a na chytrém telefonu se podíváte, kde je volné parkovací místo. Navigace vás k němu dovede a vy pomocí aplikace zaplatíte. Ta samá aplikace vás pak upozorní, že doba, na kterou máte parkování uhrazeno, se už chýlí ke konci a že máte odjet, nebo si připlatit. Právě takový systém budují třeba v Kolíně či v Písku. „Chytré parkování využívá detektorů, které jsou instalovány pod vozovkou nebo na jejím povrchu na každém parkovacím místě. Změnou magnetického pole, které je narušeno vozidlem, dochází k identifikaci, že parkovací místo je obsazeno. Takto je možné poskytovat řidičům informace o volných a obsazených parkovacích místech přes různé mobilní aplikace, pomocí světelných ukazatelů nebo přes navigace,“říká Marek Ščerba, vedoucí oblasti dopravní telematiky Centra dopravního výzkumu.

Autobus či tramvaj se blíží ke křižovatce, na níž svítí červená. Systém blížící se vozidlo MHD zaznamená a přepne na zelenou, aby mu umožnil volný průjezd. Tímto způsobem fungují vybrané semafory v Praze či v Brně, ale také v menších městech, například v Jihlavě. Preference vozů MHD je podle Marka Ščerby běžným nástrojem, zvláště v případě zpoždění linky. „Na obchvatu Prahy je instalováno liniové řízení dopravy, které upravuje rychlost vozidel s ohledem na hustotu a rychlost dopravy. Po Praze jsou také instalovány informační portály, které informují řidiče o stupni dopravy, případně zpoždění v úsecích, kam řidiči míří. Tunely jsou vybaveny automatickou detekcí nehodových událostí a světelnými ukazateli, které mohou řídit dopravu v jízdních pruzích nebo upravovat rychlost,“nastiňuje další prvky Ščerba.

Právě řízení dopravy a chytré parkování neboli tzv. dopravní telematika je pro většinu lidí asi nejviditelnějším a u nás zřejmě nejrozšířenějším prvkem koncepce, která se skrývá pod označením Smart City neboli chytré město.

Školy, nemocnice, divadlo i koncertní síň

Koncepce Smart City zahrnuje zavádění moderních inteligentních technologií hlavně v oblastech energetiky, dopravy, životního prostředí a městských služeb. Dalo by se říci, že stojí na třech nohách – úspory energií a s tím související zlepšení životního prostředí, zvýšení bezpečnosti a propojení systémů a sdílení dat. To všechno má vést ke zjednodušení a zpříjemnění života ve městě pro jeho obyvatele i návštěvníky.

Aby ale byl koncept Smart City životaschopný, musí být jeho pozitiva jednoduše vidět. U parkování nebo semaforů je zlepšení jasné všem na první pohled, jde to ale i u energetiky. Ve městech už dnes existuje řada chytrých budov, které nejen výrazně šetří, ale i zlepšují pohodlí návštěvníků. „Zavádění energetických prvků Smart City nemusí být pro město vůbec nákladné. Existuje řada jednoduchých opatření, která je možné dělat velice levně, a to například prostřednictvím takzvaných projektů EPC (z angl. Energy Performance Contracting, energetické služby se zárukou úspor, investice do těchto opatření se splácí z úspor, které vzniknou na provozních nákladech díky jejich zavedení – pozn. red.), které nemají negativní vliv na cash flow města. Takto ,zadarmo‘ je možné dosáhnout úspor v řádech desítek milionů korun v nemocnicích, školách, divadlech i administrativních budovách,“říká Kamil Čermák, generální ředitel společnosti ČEZ ESCO, která se takovými řešeními zabývá (viz box). Dohromady už v Česku bylo tímto způsobem realizováno více než 200 projektů, které už přinesly úspory energie za téměř tři miliardy.

Když chladí voda z Vltavy

„Zelené“projekty se dají realizovat i v historických budovách, jako jsou Rudolfinum nebo Národní divadlo. Třeba v Národním divadle se díky řadě technologických opatření podařilo dosáhnout úspor přesahujících polovinu původních nákladů. Na střechu Nové scény byly instalovány fotovoltaické panely a k vytápění či chlazení se využívá voda z Vltavy, nebo dokonce teplo, které při představení produkují sami diváci. Chytrá čidla zase rozpoznají, kdy herci zkoušejí bez obecenstva, a není proto třeba tolik větrat. Vodu z Vltavy využívají k chlazení i další budovy, například moderní karlínský Main Point či historický Palác Žofín.

Podobným způsobem a prostřednictvím EPC projektů hlavní město plánuje snížit energetickou náročnost dalších 25 veřejných budov. Jsou mezi nimi Nemocnice Na Bulovce, Hudební divadlo v Karlíně, Divadlo Na Fidlovačce a Divadlo pod Palmovkou, městská knihovna v Praze 1 nebo městské budovy v Opletalově, Rytířské či Karolíny Světlé.

Praha také v pondělí představila projekt Smart Prague, který nastiňuje budoucí vývoj města do roku 2030. V koncepci se chce věnovat především řízení dopravy a snižování počtu aut ve městě, kterého hodlá dosáhnout i sdílením vozidel a kol. Plánuje také vytvořit energetický systém, aby město bylo provozuschopné i v případě blackoutu. Praha by také měla mít vlastní optickou síť.

Foto: ČEZ ESCO

Nové Rudolfinum Rudolfinum prošlo nedávno kompletní rekonstrukcí energetického hospodářství. Přinesla úspory v řádu milionů korun ročně.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.