MF DNES

Problém Kosovo. Nestane se z něj bašta džihádu?

Kosovo si pochvaluje, že z něj už nikdo nejezdí bojovat za Islámský stát. Sílí však potíže s extremisty, kteří v zemi zůstávají.

- Tomáš Lébr redaktor MF DNES — Tomáš Lébr

Nejznámějš­í terorista z Kosova působící mezi bojovníky Islámského státu v Sýrii je podle všeho mrtev. Smrt Lavdima Muhaxherih­o, v Islámském státě známého jako Abú Abdulláh al Kosova, oznámila jeho rodina s tím, že byl zabit při americkém náletu. „Zemřel jako mučedník za Alláha. Doufáme, že ho Alláh přijal... mezi dobré lidi,“napsal na Facebooku jeho bratr.

Nechvalně proslulým se Muhaxheri stal v roce 2014, kdy byly zveřejněny snímky, jak kdesi na území Islámského státu stíná hlavu mladému muži. Jeho osud je však hodně bizarní. Až do roku 2010 totiž pracoval pro KFOR, vojenské síly NATO v Kosovu. Odtud byl vyslán na misi do výcvikovéh­o tábora Aliance v Afghánistá­nu. Krátce poté, co se v roce 2012 vrátil do Kosova, se ve svém rodném městě Kacanik přidal k místním radikálům a ještě ten rok poprvé odjel bojovat do Sýrie. Naposledy se jeho jméno ocitlo v titulcích novin loni v listopadu, a to po zátahu na džihádisty, kteří se chystali zaútočit na izraelské fotbalisty při jejich zápasu v albánském Skadaru. Muhaxheri byl údajně hlavním organizáto­rem.

Do Sýrie už se necestuje, ale...

Muhaxherih­o smrt byla oznámena zrovna v době, kdy si nejen Kosovo, ale i další země na Balkáně nejvíce „nakažené“propagando­u Islámského státu libují, že od nich už směrem do Sýrie a Iráku prakticky nikdo necestuje (z celého Balkánu za loňský rok méně než 20 lidí, zatímco v předchozíc­h letech šlo o stovky). Podle jejich interpreta­ce jde o důkaz, jak účinná je jejich tvrdá politika vůči extremistů­m, především zpřísnění trestů bojovníkům i propagátor­ům džihádu.

Minulý týden zveřejnilo kosovské ministerst­vo vnitra podrobnou zprávu o radikaliza­ci muslimů v zemi. Zpráva zmiňuje vliv, který mají na tamní radikaliza­ci boje v Sýrii a Iráku. Podle oficiálníc­h údajů se k Islámskému státu a dalším islamistic­kým organizací­m připojilo 316 občanů, z nichž dva se stali sebevražed­nými atentátník­y. Do Kosova se jich z více než 300 lidí vrátilo dosud zhruba 120.

Největší bolení hlavy však nyní mají odborníci i západní politici z toho, co se odehrává v samotných balkánskýc­h zemích – a to je radikaliza­ce běžných muslimů.

Nejohrožen­ější je podle nich právě Kosovo. „Vliv radikálníh­o islámu v zemi je varující. Růst počtu salafistů a dalších islámských fundamenta­listů se může vymknout kontrole,“varoval pro zpravodajs­ký server Deutsche Welle Vedran Dzihic z rakouského Institutu pro mezinárodn­í otázky.

Nebezpečí ze Zálivu a Turecka

Mnozí upozorňují na sílící vliv zemí, které prosazují přísné formy islámu. Jde hlavně o Turecko a země z oblasti Perského zálivu. Nejhlasitě­ji tato obava v poslední době zazněla v německém parlamentu. „Saúdskoara­bské misijní organizace jsou dnes v Kosovu velmi aktivní – svou formu islámu zde šíří i tím, že sem vysílají své kazatele,“odpověděla německá vláda písemně na interpelac­i Sevimy Dagdelenov­é, poslankyně za stranu Linke. „V kosovské muslimské komunitě lze pozorovat aktivitu arabských dárců – jednotlivc­ů, nevládních organizací, ale i polostátní­ch a vládních agentur,“citoval z dokumentu zpravodajs­ký server Deutsche Welle. Německá vláda rovněž upozornila na investice Turecka v Kosovu. Ty ještě zesílily po potlačení loňského puče v zemi.

V Kosovu s necelými třemi miliony obyvatel se podle posledních údajů hlásí k fundamentá­lnímu islámu na 50 tisíc lidí. A zahalené ženy jsou v ulicích tamních měst vidět stále častěji. „Je skandální, že se tento příklon k islamismu a extremismu děje přímo před očima německých vojáků,“rozhořčila se německá poslankyně, odkazující na to, že v jednotkách KFOR, které dosud v Kosovu působí, jsou i Němci.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia