Brexit má nové těžké téma. Severní Irsko
Britské volby rozhodly, že konzervativci budou muset hledat podporu pro svoji vládu u severoirských unionistů. Místo toho, aby se brexit zjednodušil, zkomplikoval se o otázku Irska.
Luboš Palata redaktor MF DNES
Rok je pryč, a pořád nic. Jedinou věcí, již Británie stihla za rok od referenda udělat, je po měsících odkladů podat žádost o odchod. A čtvrteční volby brexit nezjednodušily, jen zvýraznily další problém, a to irský.
Brusel přitom tvrdil, že Evropská unie je na jednání připravena. „Co se týká Komise, my jsme připraveni zahájit jednání zítra ráno v půl desáté. Takže očekáváme návštěvu z Londýna,“prohlásil včera sebevědomě předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. A dodal, že jen doufá, že nedojde k dalšímu zpozdění začátku jednání. Délku rozhovorů o odchodu Británie a o budoucích vztazích stanoví Lisabonská smlouva na dva roky. Tento čas se začal odpočítávat už 29. března, kdy britská premiérka Theresa Mayová podala oficiálně žádost o vystoupení.
I Brusel proto začíná být z přešlapování Britů na místě nervózní. „Nevíme, kdy začnou rozhovory o brexitu, ale víme, kdy mají skončit. Snažme se vyhnout ‚nedohodě‘ jako výsledku ‚nejednání‘,“varoval na svém Twitteru unijní prezident Donald Tusk.
Měkčí brexit nevyhrál
Pozice evropských vyjednavačů v čele s Michelem Barnierem je přitom jasná. Nejdříve se chtějí dohodnout s Brity na podmínkách odchodu, tedy na zaplacení asi 60 miliard eur, které dluží Londýn v rozpočtu do roku 2020. Dalšími body jsou práva unijních občanů v Británii a co nejprůchodnější hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Až pak se má jednat o dalších vztazích.
A tam se nechává na Británii, jaký typ vztahů s Evropskou unií bude chtít. Tvrdý brexit, tedy žádné závazky Londýna vůči EU a opuštění společného trhu, který oznámila Mayová, byl pro Unii překvapením. Hlavní otázkou, kterou si teď mnozí v Bruselu, ale i Londýně kladou, je, zda bude plán jménem „tvrdý brexit“pokračovat, nebo zda ho volby změní.
„Dnešní noc znamená odmítnutí Theresy Mayové a její verze extrémního brexitu,“prohlásil včera ráno labourista Keir Starmer. V podobném duchu se vyjádřil i předseda strany Jeremy Corbyn. „V brexitu klademe důraz na pracovní místa, takže pro nás je nejdůležitější obchodní dohoda s Evropou,“řekl Corbyn pro stanici Sky News.
Třaskavé Severní Irsko
mělo měnit. Podle agentury Reuters proti tomu nebudou ani překvapiví koaliční partneři konzervativců, severoirští unionisté. Jejich Demokratická unionistická strana (DUP) je totiž v Británii známá dlouhodobým euroskepticismem.
Je však možné, že se v důsledku účasti DUP ve vládě projeví ve vyjednávání brexitu plnou silou spor o sjednocení Irska. Agentura Reuters upozorňuje, že unionisté totiž chtějí zabránit tomu, aby mělo Severní Irsko speciální status vůči EU a Irské republice, jak žádá Dublin. Evropská komise přitom považuje prosazení zájmů Irska za jeden z klíčových bodů jednání o brexitu.
„Irové se dostanou do situace, kdy jako jediní z EU budou mít schengenskou hranici s Velkou Británií,“uvedl už před britskými volbami pro MF DNES místopředseda Komise Maroš Šefčovič. „Přitom většinu irského obchodního obratu vytváří obchod s Británií, takže to na ně opravdu může mít velký dopad. To pochopili všichni evropští lídři.“
Rýsující se spor mezi EU a Londýnem v otázce Severního Irska může navíc oživit konflikt mezi proirskými katolíky a probritskými unionisty. Ten stál v letech 1968–1998 život přes 3 500 lidí. Konec tvrdého brexitu?