Rozhodnuto. Žaloba kvůli kvótám bude

Řekům nevadil jen název republiky – výhrady měli po vyhlášení republiky i vůči makedonské vlajce. Ta v původní podobě znázorňovala i takzvané verginské slunce, které má na své vlajce stejnojmenná řecká provincie. A městečko Vergina, spojené se starověkým Makedonským královstvím (v 70. letech minulého století zde bylo objeveno pohřebiště jeho panovníků), leží na řeckém území. V tomto sporu Makedonie ustoupila už v roce 1995, kdy charakteristické znaky verginského slunce na vlajce změnila.

Evropská komise se rozhodla zahájit s Českem, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli tomu, že země neplní přijímání migrantů podle stanovených kvót.

Ve Štrasburku to včera oznámil komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Zdůraznil současně, že vlády těchto tří zemí mají stále čas k přehodnocení přístupu k přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka.

Jak by mohl kompromis vypadat? Během sporu už padlo hodně návrhů, jak by se mohla Makedonie pojmenovat. Například Nová republika Makedonie, Republika Horní Makedonie, Středobalkánská republika...

Makedonské úřady však nechtějí své návrhy předem upřesnit. „Je to téma, které leží na stole přes dvacet let a žádné ukvapené prohlášení by jeho vyřešení nepomohlo,“připomněl makedonský ministr Dimitrov. Nejpravděpodobnější je nyní to, že se stát do definitivního vyřešení sporu smíří s dosavadním názvem FYROM.

Země nicméně doufá, že atmosféra je dohodě s Řeckem nakloněna. Naději na kompromis podle Makedonie dávají hlavně obavy NATO z ruských aktivit na Balkáně.

„Jsme vlastně veterány procesu přijímání do Aliance,“říká ministr Dimitrov. Podle něj je země schopna splnit nároky na vstup do Aliance velmi rychle. Jeho snem je, aby po nedávném vstupu Černé Hory zaokrouhlila počet členů NATO na třicet právě Makedonie. „Myslím si, že by to přispělo k uklidnění v regionu,“dodává. To by podle něj umožnilo také komisi postup vůči trojici změnit.

Na jednorázovém dvouletém programu přerozdělení až 160 000 žadatelů o azyl nacházejících se nyní v Itálii a Řecku se unijní státy shodly přes odpor ČR a některých dalších zemí v roce 2015.

Polsko a Maďarsko nepřijaly nikoho. „Co se České republiky týká, tak ta nová místa neslíbila od května 2015 a nikoho nepřijala od srpna 2016,“uvedl eurokomisař. Pro členské státy je přitom právně závazné, aby nová místa nabízely alespoň každé tři měsíce. Země, které migranty nepřebírají, podle Avramopulose přispívají k neřízenému pohybu migrantů po Unii.

Nyní spouštěné řízení může po několika etapách skončit před unijním soudem a následně pokutou příslušné členské zemi.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) vnímá začátek řízení s Českem kvůli kvótám za příležitost vyjasnit české argumenty proti nim. Uvedl, že systém kvůli časovému tlaku neumožňuje dodržet všechny azylové procedury, což zvyšuje bezpečnostní riziko v zemi, která by měla migranty přijmout. Kvóty podle něj nefungují a jejich prosazování by nutilo Česko opakovat chyby, které jiné země v souvislosti s migrací udělaly v minulosti. (ČTK)