Mistr zbrklých obratů

Bohuslav Sobotka vládl ČSSD sedm let. Postupně se zbavil svých odpůrců i velké části voličů.

Kreslíř legendárního Zeleného Raoula Štěpán Mareš ztvárňuje v časopise Reflex Bohuslava Sobotku jako takové směšné zubaté vajíčko s brýlemi. Naivní, trochu suchý, ale vcelku pozitivní portrét.

Každý karikaturista vkládá do své kresby i povahu politika a uvedené vlastnosti jako by charakterizovaly i politickou kariéru Bohuslava Sobotky. „Sobotka se směje, i když to k smíchu zrovna není. Teprve až když na něj Miloš Zeman mával hůlkou, tak se naštval. Podle mě by neměl zmizet z politiky – ne proto, že se dobře kreslí – ale že je to výrazná figura ve společnosti někdy až hororových výrazů. On ani ty oči nemá zlé,“popisuje svůj objekt Mareš.

Kreslíř sám dodává, že byl zvyklý Sobotku v komiksu vždycky pojímat jako spíše zbabělou figuru, v poslední době však Sobotka občas podle něho projeví i razanci a chlapské chování. Na druhou stranu i on propadl „komplexu premiéra na konci funkčního období“, který postihl i jeho předchůdce Petra Nečase. Uzavřel se trochu paranoidně do sebe a dělá zbrklá rozhodnutí bez konzultace s poradci. O demisi vlády (kterou si pak rozmyslel) se jeho ministři dozvěděli z televize.

29. 5. 2010, 19.30

Hvězda Bohuslava Sobotky se zrodila v jedné velké chvíli 29. května 2010 v půl osmé večer, když na pódiu v Lidovém domě vystoupil Jiří Paroubek a oznámil rezignaci po volbách, které sice vyhrál, ale o koalici začal jednat Petr Nečas z ODS. Zároveň Paroubek určil, že stranu dočasně povede Sobotka.

O své místo na slunci musel ještě Sobotka zabojovat s Michalem Haškem, který se mu postavil do cesty jako protikandidát na řádného předsedu. Šéfa strany volí sjezd a ten byl svolán na březen 2011. Hašek byl vždycky vnímán tak trochu jako „intrikán“a Sobotka „čistší“, a možná i proto tehdy zvítězil. Nebyly za ním však skandály kromě jeho slavného bytu, na který si – jak sám říkal – našetřil z poslaneckých náhrad. Nemluvě o tom, že jeho „původ“, kdy z něj vychovala vysokoškoláka sama matka povoláním jeřábnice, je prostě čítankově sociálnědemokratický.

Prát se musel i v roce 2013 o místo premiéra, protože při takzvaném lánském puči ho chtěli Hašek a spol. po nevýrazné volební výhře obejít. Na památné tiskové konferenci v Lidovém domě dva dny po volbách ho předhodili novinářům. Vypadal trochu jako ubrečený kluk, ale místo rezignace, kterou asi natěšení kolegové čekali, oznámil, že bude dál bojovat.

Za Sobotku se pak demonstrovalo v ulicích, stal se předsedou vlády a své protivníky začal likvidovat chirurgicky čistě. Prosadil pravidlo, že se nebudou kumulovat funkce, a Haška, který byl poslancem v Praze a hejtmanem v Brně, donutil rezignovat na poslanecký mandát a poslal ho na Moravu. Jiří Zimola se takhle „vrátil“na jih Čech. Ale občas Sobotka hodil přes palubu i spojence, jako ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, přestože nevděčný post ministra pro menšiny nezvládal o nic hůř než jiní.

Zapomenutý ministr

Zajímavé je, že Sobotka v roce 2010 působil jako neokoukaná tvář, přestože už ve vládě Vladimíra Špidly dělal ministra financí, ve svých pouhých 31 letech. Jenže tehdy prostě nebyl ještě tak výrazný.

Oponenti sice pochybovali, jestli může ministra financí dělat někdo, kdo není ekonom, ale právník, nicméně mladý ministr financí žádný průšvih neudělal. Jediným kandidátem na průšvih byla levná privatizace těžební společnosti OKD. Sobotkovi oponenti vždy sázeli na to, že by to mohlo být nejslabší místo v minulosti Sobotky, ale složitou a dávnou kauzu se nikdy nepodařilo přetavit v jasný příklad selhání.

Čtrnáct sociálních demokracií

Sobotkovi se ovšem k jeho škodě nikdy nepodařilo smířit se s Milošem Zemanem, kterého nevolil v prezidentské volbě 2003. Taktéž nedokázal uvnitř strany rozbít struktury, které kdyby byly v ODS, říkalo by se jim kmotrovské. Jejich důsledkem bylo to, že si policie odvedla v poutech několik hejtmanů, ale také to, že ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík prohrál o víkendu v souboji o místo lídra v Praze s neznámým Petrem Dolínkem.

Všechno předchozí teď však zastínilo neslavné Sobotkovo finále. Ještě v roce 2015 měla ČSSD preference 18 procent, dnes podle některých agentur jen 10. Sobotka určitě doplatil na popularitu Andreje Babiše, každá strana se po určité době okouká, ČSSD nevyjímaje. Ale udělal i spoustu chyb. Sociální demokracie zatím voličům nenabídla žádný chytlavý slib kromě progresivní daně, která dopadla i na střední vrstvy. Tak ji ČSSD zase „odvolala“. A nakonec premiér zazmatkoval s oznámením vlastní demise.

Politolog Lukáš Jelínek, znalec ČSSD, přesto hodnotí Sobotkovu éru jako určitě lepší ve srovnání s jinými předsedy. „Bohuslav Sobotka toho vlastně dokázal prosadit z programu docela dost, hlavně v té sociální oblasti. Nepodařilo se mu vyřešit dlouhodobé napětí mezi centrem a regiony v ČSSD. Sociální demokracie je vlastně ve skutečnosti čtrnáct sociálních demokracií (každý kraj),“míní Jelínek.

Sobotka z politiky nezmizí a Mareš ho bude kreslit dál. Bude jistě poslancem a může dostat i „trafiku“předsedy Sněmovny nebo v diplomacii.

Sobotka se směje, i když to k smíchu zrovna není. Teprve až když na něj Miloš Zeman mával hůlkou, tak se naštval.