Nadějný student i vrah
Před 20 lety se v pražské tramvaji strhla střelba. A lidé umírali
Šlo o přestřelku, která v Česku za poslední desítky let neměla obdoby. Pistoli v červnu 1997 vytáhl v tramvaji student ČVUT a zabil policistu, jeho kolegu těžce zranil. Po přestřelce sám zůstal ležet v tratolišti krve.
Odpoledne 15. června 1997 policisté z Pohotovostní motorizované jednotky (PMJ) zastavili v pražské Nuselské ulici tramvaj linky 11 a chtěli zkontrolovat podezřelého muže. Ten na náměstí Bratří Synků hrozil pistolí otci s malým synem. Poté nastoupil do tramvaje a ujel. Vystrašený tatínek žádal o pomoc na tísňové lince 158. Operační důstojník poslal do akce nejbližší hlídkový vůz, velel mu mladý policista Michal Braniš, za volantem seděl Luboš Kozár.
Krátce poté, co oba vstoupili do tramvaje, se vozem ozvalo dunění výstřelů. Devítimilimetrový projektil smrtelně zasáhl policistu Michala Braniše. Podpraporčíka Kozára výstřel vážně poranil.
Na místě zemřel i Jiří Zounek, někdejší vysokoškolský student, nyní nebezpečný vrah.
O dramatických okamžicích vypovídají nejlépe zprávy policistů z další hlídky PMJ s kódovým označením L 267, kteří dorazili chvíli po Branišovi. V protokolech stojí, že na místě činu byl zmatek, pasažéři křičeli, na podlaze a schodech tramvaje se rozlévala kaluž krve. Oba postřelení policisté se ocitli na různých místech. „U prvního vozu tramvaje ležel na boku pod schůdky nehybně pprap. Braniš. Na první pohled bylo znatelné velmi vážné poranění v oblasti hrudního koše,“popsali situaci policisté.
Druhého kolegu „péjáci“, jak se členům Pohotovostní motorizované jednotky přezdívá, našli o kus dál, u dveří hlídkového auta. Oba postřelení se snažili s kolegy mluvit. „Pprap. Braniš se snažil něco sdělit, ale již nemohl v důsledku zranění,“napsali před 20 lety do úředního dokumentu členové hlídky L 267.
Operační důstojník na místo střelby posílal další hlídky a záchranáře. Policisté zpočátku v chaotické situaci netušili, jestli střelec zůstává v tramvaji, nebo utekl. Proto dorazila i zásahová jednotka ROZA. Se zbraněmi v rukou v neprůstřelných vestách policisté střelce našli ležícího pod oknem na konci prvního vagonu.
Kriminalisté a technici výjezdové skupiny na místě činu později zajistili střelcovu zbraň, devítimilimetrové jericho, samonabíjecí pistoli. Experty zaujala. Vraždilo se s ní už dříve.
Smrt na střelnici
„V prostorách střelnice Terč v Podolí byl 12. února 1997 zastřelen majitel. Zmizela odtud pistole Jericho a dvě zbraně značky ČZ,“vzpomínala vyšetřovatelka Jana Murínová. Balistici z Kriminalistického ústavu potvrdili, že z jericha střílel vrah v Podolí i v Nuslích.
Pražské mordpartě při vyšetřování vraždy na střelnici pomohla evidence návštěvníků, kterou si její majitel vedl opravdu pečlivě. „Jako posledního si v den vraždy zapsal studenta ČVUT,“uvedla Jana Murínová. Jenže problém byl v tom, že vrah se prokázal cizím občanským průkazem, který jeho majitel ztratil.
Detektivové dál pátrali mezi studenty techniky a vytipovali zde jako podezřelého Jiřího Zounka. Šlo o problémového studenta se zálibou ve střelných zbraních. Zaujal je i proto, že byl již 9. února 1997 poprvé zatčen. V Praze 9 vykradl čtyři byty neobvyklým způsobem, pistolí odstřeloval zámky balkonových dveří. Vyšetřovatel ho obvinil z krádeže a porušování domovní svobody. Státní zástupce ho chtěl poslat do vazby, soudce návrh zamítl. „Ze zadržení jej propustil na základě slibu rodičů,“vysvětlila Jana Murínová. Po vraždě v Podolí policisté vyhlásili po Zounkovi pátrání. Až do tragického červnového dne se po něm slehla zem.
Lupič z večerky
Vražda a vloupačky nebyly Zounkovým jediným hříchem, na svědomí měl i loupež. V poslední lednový den roku 1997 do večerky v Praze 9 vpadl neznámý pistolník. „Tohle je přepadení, dejte mi peníze,“zařval na dvě prodavačky. Poté si sám otevřel kasu a vzal 11 tisíc korun, v té době docela slušné peníze. Ženy vzápětí zahnal do zadní místnosti, připoutal k bojleru a zmizel.
Kriminálka z Prahy 9 loupež uzavřela až v létě 1997. „Jiří Zounek byl jako lupič identifikován oběma prodavačkami, a to ze sady fotografií, které jim předložili vyšetřovatelé. Kriminalisté vyšetřují i Zounkovu případnou účast na dalších deliktech,“uvedl v polovině srpna 1997 policejní mluvčí Petr Link. Že toho mladík mohl mít na svědomí ještě daleko víc, nasvědčovalo pár indicií, po přestřelce v tramvaji našli detektivové v jeho peněžence slušný balík peněz. Síť jeho úkrytů z jara 1997 kriminalisté nerozkryli, neobjevili ani obě další pistole, Čezety, ukradené oběti v únoru 1997 v Terči.