Větrníky rostou po dvou letech
Na Liberecku vzniká druhý největší větrný park v Česku. Na dlouho zřejmě poslední.
Do kopců nad obcí Václavice u Hrádku nad Nisou vede prašná cesta. Jinak idylickou krajinu narušují lány řepky a především kukuřice, jejíž pěstování v kopcovitém terénu je naprosto nevhodné. Nemá zde co pohledávat. Za horizontem se pak turistům otevře pohled na polský hnědouhelný důl Turów a přilehlou gigantickou elektrárnu, jednoho z největších znečišťovatelů ovzduší v Evropě.
Osmdesát metrů vysoký tubus prvního ze třinácti větrníků, které zde do podzimu mají vyrůst, ve srovnání s dolem představuje relativně zanedbatelný zásah do krajiny. Pravděpodobně proto záměr postavit 26megawattovou elektrárnu, druhý největší větrem poháněný zdroj v Česku, nenarazil na větší odpor. Větší výkon má už jen větrný park Kryštofovy Hamry na Ústecku o 42 megawattech.
Větrný park Václavice buduje za 1,1 miliardy korun společnost SolarCity, za níž stojí pražská developerská společnost JRD, specializující se na nízkoenergetické a pasivní domy. „Montáž by podle harmonogramu měla být hotova na konci října. Následně je potřeba získat licenci,“vysvětluje jednatel SolarCity Marek Lang.
Jde o první větrný park v Česku po dvou letech a s největší pravděpodobností bude na dalších několik let i poslední. Nové větrné elektrárny, stejně jako další obnovitelné zdroje, nemají v současnosti nárok na žádnou podporu a při nízkých cenách silové elektřiny se je nevyplatí stavět čistě na komerční bázi.
Projekt Václavice však leží na stole už přes deset let. SolarCity ho převzala od původních vlastníků loni a nyní odstartovaly stavební práce. Díky tomu mají Václavice historicky takzvanou autorizaci ministerstva průmyslu a obchodu.
Když v roce 2014 novela zákona o podporovaných zdrojích zrušila podporu pro většinu zelené energetiky, rozjeté projekty s autorizací dostaly výjimku. Na pevnou výkupní cenu mají možnost dosáhnout ještě podle starých pravidel za předpokladu, že začnou vyrábět elektřinu do konce letošního roku.
„Autorizace ministerstva průmyslu zajišťuje podporu výkupními cenami na úrovni 1,93 koruny za kilowatthodinu. Podpora větrné energie je zdaleka nejnižší ze zelených zdrojů,“říká k tomu Lang.
Stavbu překazil tetřívek
Autorizaci má také několik dalších připravovaných větrných parků, ve výhledu však není dokončení žádného většího zdroje. Stavby často narážejí na nevoli místních obyvatel, obávajících se zvýšeného hluku, či ekologů varujících před necitlivým zásahem do krajiny a dopadem na živočichy.
Na mrtvém bodě tak uvázl ambiciózní plán na výstavbu osmnácti větrníků u obce Moldava v Krušných horách, který vypracoval Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského. Server Lidovky.cz v lednu informoval, že projekt ani po šesti letech nemá klíčová povolení. Plány EPH překazil hlavně ohrožený tetřívek obecný, který se v lokalitě vyskytuje.
U ledu se zdá být rovněž záměr společnosti APB Plzeň na vybudování větrného parku u Výsluní na Chomutovsku. Ten narazil na odpor města a celá záležitost se už léta vleče. „Pokud vím, doposud nemají stavební povolení,“říká starostka Dagmar Čadílková. Investor se navíc zapletl do korupční kauzy kvůli povolení výstavby jiné větrné elektrárny na Ašsku. Soud zprostil všechny aktéry obžaloby, státní zástupce však avizoval, že se proti verdiktu odvolá.
Potenciál by byl
Vítr se na celkové výrobě elektřiny v Česku s 283 megawatty instalovaného výkonu podílí jen jedním procentem. Stát přesto s tímto zdrojem energie počítá. I když podle Státní energetické koncepce nepanují pro větrnou energetiku v Česku ideální podmínky, má potenciál až 2 300 megawattů instalovaného výkonu. To je více, než má jaderná elektrárna Temelín.
„Tento potenciál je však realizovatelný pouze při velmi vstřícném přístupu místních komunit v rámci povolovacích procesů. Jeho naplnění v plném rozsahu je tedy spíše nepravděpodobné,“dodává vládní dokument.