Město vybírá mezi drahým nebo polovičatým okruhem

Praha odložila rozhodnutí o vnitřním okruhu na jaro. Koalice se nemůže dohodnout, jestli za okruh ušetřit, nebo ho vyřešit jednou provždy.

PRAHA Hlavním tématem posledních dnů se v Praze stala dostavba východní části Městského okruhu.

Původní varianta pracovně nazývaná Vlasta, která je vedena z větší části tunely a připomíná komplex Blanka, již není jedinou. Trojkoalice si vymohla prověření „duálního“řešení, jehož nástin už v roce 2012 vypracoval Institut plánování a rozvoje (IPR). „Praha tehdy nebyla v nejlepší finanční kondici a cílem bylo umožnit relativně rychlé a levnější zlepšení stávajícího stavu,“říká Marek Vácha, mluvčí IPR.

Při návrhu varianty duál se počítalo s tím, že v případě potřeby by se později stavělo podle původních plánů. Jde tedy o řešení, které by vedlo dopravu dvěma koridory převážně po stávajících zkapacitněných komunikacích. Praha v létě zadá studii, která duál rozpracuje, a na jaře jednu z variant definitivně vybere. V čem se ale varianty liší?

1 Náklady a dluhy

Vlasta má Prahu stát minimálně čtyřicet miliard korun. Tedy v případě, že počítáme jen náklady na silniční stavbu, a nikoliv ty, které Praha zaplatí za související úpravy ulic a veřejných prostranství. Jenže zejména kvůli nim nestál komplex Blanka plánovaných 17 miliard korun, ale konečných 43,3 miliardy.

U varianty duál je odhad ceny těžší. Trojkoalice tvrdí, že bude levnější, ale neříká o kolik. V roce 2012 zaznívala částka čtyři miliardy korun, ta se ale dnes již nezdá reálná. Podle neoficiálních informací by bylo duální řešení asi o třetinu až polovinu levnější. Jasněji bude po dokončení studie na jaře 2018.

Praha navíc v současnosti plánuje i další obrovské investice v oblasti dopravy. Metro D má stát přibližně padesát miliard korun a Radlická radiála miliard patnáct. IPR i Trojkoalice tak vznášejí obavu, že se město dopravními stavbami na desetiletí finančně vyčerpá a zadluží, kvůli čemuž nezbudou peníze na opravy ulic, nové školy a nemocnice, či třeba revitalizace náměstí a parků.

Podle náměstka primátorky Petra Dolínka (ČSSD) jsou ale zmíněné dopravní stavby rozloženy do dlouhého časového rámce a jejich financování bude postupné a částečně hrazené z evropských peněz.

2 Dopady na okolí

Vlasta je o poznání robustnější stavbou než duální alternativa. „A takové mívají nepříznivý vliv na podobu veřejných prostranství, třeba jako známý výjezd z Blanky na Malovance,“říká Vácha. Kromě většího počtu nájezdů a výjezdů z tunelů by podle něj významný zásah způsobila i výstavba Libeňské spojky, nové kapacitní komunikace částečně vedené tunelem mezi křižovatkami Vychovatelna a U Kříže v Praze 8, která má Vlastu doplnit.

Na druhou stranu, duální řešení by přivedlo více aut do městských částí, jako je Praha 9 a 14. Ty proto s takovým řešením nesouhlasí a dá se předpokládat, že se je budou snažit blokovat. V Hloubětíně by navíc v místech, kde se kříží Průmyslová s Kolbenovou a Poděbradskou ulicí, musely vzniknout rozměrné mimoúrovňové křižovatky.

Důvodem nesouhlasu radnic s duální variantou je i to, že větší počet aut zhorší zatížení hlukem a emisemi. „Řešení rovnou s větším podílem tunelů by bylo z hlediska dopadů na životní prostředí příznivější,“říká Vácha. Na druhou stranu projekt Vlasta počítá s většími dopravními výkony.

3 Kdy a za jakých podmínek

Pro Vlastu již má Praha z roku 2012 platnou studii vlivů na životní prostředí EIA. Duální varianta by ji musela teprve získat, což by trvalo nejméně rok. Jelikož se ale skládá z méně náročných staveb, měla by být i rychleji postavená. V případě Vlasty by mohla podle Dolínka začít stavba v roce 2023. Ale jen za předpokladu, že vše půjde, jak má, a nikdo se proti záměru neodvolá. Harmonogram duální varianty nastíní až zmíněná studie.

Problém je i to, že EIA na Vlastu je platná jen za splnění řady podmínek – třeba, že bude nejdříve dokončen Pražský okruh nebo že ve městě začne platit mýtné a v centru nízkoemisní zóna. Ani jedna z nich není splněna. Podobné podmínky platily ale i pro Blanku, a ta proto běží ve „zkušebním“provozu. Teoreticky by se tak toto omezení dalo obejít i v případě Vlasty. Tuto praxi ale v posledních letech kritizují soudy a je možné, že umělé prodlužování zkušebních provozů zakážou.