Blanka vyrábí plátce pokut častými změnami rychlosti

Magistrát hájí časté změny povolené rychlosti v Blance. Pro plynulost dopravy jsou prý nutné a řidiči si za pokuty mohou sami.

Tisícům řidičů každodenně usnadňuje život při cestování zahlcenou Prahou. Poslední měsíce se ale v souvislosti s tunelovým komplexem Blanka stále hlasitěji ozývá kritika.

Lidem vadí skokové změny maximální povolené rychlosti, které se zobrazují na proměnlivých ukazatelích v útrobách tunelu. Pro mnohé jsou nečekané, nelogické a viní je z většího počtu pokut, které se jim začaly hromadit.

„Patřím mezi ty ‚šťastné‘, kteří obdrželi během dvou měsíců dvě pokuty z Blanky a předtím žádné. A to jezdím Blankou či ostatními tunely několikrát týdně, někdy i několikrát denně. Ale vnímám to jako svou chybu, nevšimla jsem si změny na 50 kilometrů v hodině,“říká jedna z řidiček, Sabina Schinerová.

Někteří řidiči ale nejsou tak shovívaví a tvrdí, že se Praha tímto způsobem snaží vybrat více peněz. „To důrazně odmítáme. Regulace rychlosti se může řidičům v konkrétním místě jevit jako bezdůvodné omezení, ale celkové dopravní situaci to pomáhá. Řada řidičů bohužel absolutně nerespektuje proměnlivé dopravní značení v tunelech,“tvrdí mluvčí Prahy Vít Hofman.

V Blance nesmějí být kolony

Na regulaci rychlosti má totiž vliv nejen hustota dopravy v tunelu, ale i na okolních pozemních komunikacích. Automatický systém reaguje i na aktuální překážky uvnitř tunelu, jako jsou nehody, porouchaná auta, či dokonce chodci a zvířata.

V závažnějších případech je uzavřen celý jízdní pruh, ve kterém se problém naskytl, nebo dokonce jeden z vjezdů do tunelu. Vše s jediným cílem – zamezit tomu, aby se Blanka ucpala. „Z bezpečnostního hlediska je vznik kolon v tunelu nepřípustný,“vysvětluje Hofman.

Podle řidičů se však padesátka na značení objevuje i tehdy, kdy kolem sebe, a to ani ve chvíli, kdy z tunelu vyjíždějí, nevidí žádnou mimořádnou událost a ani hustší dopravu.

To však může mít řadu příčin. Jak již bylo řečeno, systém reaguje i na hustotu dopravy mimo trasu dotčených řidičů, ale může jít také o chybu. Sledování dopravní situace a řízení dopravy v celém tunelovém komplexu totiž zajišťuje automatický systém ve spolupráci s policisty, kteří sedí v Hlavní dopravní řídící ústředně v Praze 2. „Incidenty automaticky vyhodnocují kamery. Občas systém videodetekce vyhodnotí falešný alarm, který je způsoben například odlesky, bílou střechou auta nebo mokrou vozovkou,“vysvětluje policejní mluvčí Tomáš Hulan, proč se někdy řidičům může oprávněně zdát, že je snížení rychlosti na určitém místě zbytečné.

Zdůrazňuje ale, že policejní operátor okamžitě celou situaci vidí na monitoru, a pokud je poplach planý, vrátí nejpozději za třicet vteřin systém do standardního stavu. Někteří řidiči však tvrdí, že se povolená rychlost musela na značce snížit až těsně poté, co ji minuli, jelikož změnu nezaznamenali, a přesto dostali pokutu. Policie odmítá, že by systém sankce uděloval takto nespravedlivě. Podle Hulana je právě z tohoto důvodu úsekové měření po změně povolené rychlosti vždy krátkodobě vyřazeno.

Řidiči si však stále více stěžují i na četnost případů, kdy ke snižování rychlosti dochází. Právě za ní totiž vidí důvod, proč musí více platit. To ostatně potvrzují i čísla z magistrátu. Zatímco mezi únorem a květnem loňského roku rozeslalo město mezi řidiče 10 123 výzev za překročení maximální rychlosti, letos jich bylo za stejné období už 25 757.

Navíc je poměrně zvláštní, že jeden měsíc je magistrát schopen v Blance udělit 3 225 pokut, jako třeba v únoru tohoto roku, ale v březnu a dubnu o dva, respektive o čtyři tisíce pokut více. Mnozí řidiči tak mají logicky pocit, že se z nich Praha snaží vymámit více peněz.

„Neschopní řidiči nemají jezdit“

„Vysvětlit tyto rozdíly je poměrně složité,“přiznává Hofman. Dopravu v Praze podle něj ovlivňují různé rekonstrukce a uzavírky, což může provoz přesměrovat tam, kde předtím nebyl a naopak, což může vyvolat větší potřebu rychlost v tunelu regulovat. „To vše se může odrazit i v nerespektování dopravních předpisů,“dodává. Stejně tak se podle něj na výkyvech podepisují i několikadenní odstávky systému měření kvůli údržbě.

Zda je tedy častěji naskakující padesátka skutečně způsobem, jak vybrat od řidičů více peněz, se těžko posuzuje. Nicméně ani údaje ze Strahovského tunelu teorii příliš nenahrávají. Tam totiž Praha mezi loňským únorem a květnem rozdala 3 077 pokut za překročení rychlosti, letos však za stejné období udělila již jen jednu jedinou pokutu.

Další výtkou Pražanů je i to, že jsou časté změny povolené rychlosti nebezpečné. „Značky si všimne jeden z pěti řidičů, začne prudce brzdit, čímž způsobuje více problémů než jich na konci řeší tím, že dojede pomaleji,“myslí si Vladimír Šuvarina. Nemalá část řidičů s ním však nesouhlasí. „Řidič by měl zvládat sledovat jak provoz kolem sebe, tak značky. Nebo se přepravovat nějak jinak než za volantem motorového vozidla,“říká Peter Březina.

Značky si všimne jeden z pěti řidičů, začne prudce brzdit, čímž způsobuje ještě více problémů. Řidič by měl zvládat sledovat jak provoz kolem sebe, tak značky. Nebo se přepravovat jinak.