Umí zvířata předvídat zemětřesení?
Věda Vědci na italské farmě zkoumají, zda se člověk může spolehnout na zvířata, že ho varují před blížícími se otřesy. Předpoklad to prý vůbec není marný.
LAdislAv KryzÁnek redAktor MF DNES
o několika silných zemětřeseních, které v poslední době zasáhly Itálii, si Martin Wikelski loni vybral ke svým experimentům právě tuhle zemi. Logicky, protože potřeboval místo, které je seizmicky hodně aktivní. Hodlal totiž v praxi prověřit myšlenku, která vrtá lidem hlavou už po celá tisíciletí: Dokážou zvířata předvídat přírodní katastrofy?
Německý vědec si zvolil desítky zvířat na farmě v Pieve Torina ve středoitalském regionu Marches, aby pomocí elektrod a počítačů pečlivě sledoval jejich chování. Doufá, že před blížícím se zemětřesením se nějakým způsobem změní tak, aby zjištění bylo možno použít v systému prvního varování a ušetřit tak množství životů.
Zemětřesení jsou z katastrofických přírodních jevů nejméně předpověditelná. Geologové a seizmologové sice mají nástroje, s jejichž pomocí se pokoušejí odhadnout, kde a kdy otřesy udeří, ale dodnes neexistuje žádný způsob, jak to určit se stoprocentní pravděpodobností. Proto někteří vědci doufají, že pomoci by mohla zvířata. Zatím jde však pouze o teorie.
Například čínští zoologové tvrdí, že nejlépe cítí vibrace, které předcházejí zemětřesení, hadi. Podle jejich výzkumů vědí o příchodu otřesů až 120 hodin předtím, než nastanou. Plazi se v inkriminované periodě chovali krajně neobvykle – vrhali se proti stěnám terárií a snažili se prchnout.
To, že různá zvířata se před zemětřesením chovají podivně, vědí lidé už dávno. Například v roce 1755 filozof Immanuel Kant popisoval, jak ve Španělsku s úžasem pozoroval tisíce žížal, které se hrnuly ze země. O pár dnů později zasáhlo ničivé zemětřesení sousední Portugalsko.
Jiným často citovaným „důkazem“je zemětřesení z roku 1966 v Kalifornii. Tehdy dva dny před jeho příchodem zaplavily městečko Parkfield stovky chřestýšů, kteří se chovali zmateně a snažili se prchnout z oblasti.
Právě série otřesů, která v poslední době zasáhla Itálii, poskytla Martinovi Wikelskému příležitost otestovat starou teorii. Věří, že na ní něco je, i když se závěry je stále opatrný, čeká na opravdu „tvrdé“údaje.
Mnozí experti jsou skeptičtí
Nicméně pro list The New York Times naznačil, že podle jeho měření se zvířata chovají v posledních hodinách před katastrofou jinak než obvykle. To ostatně byla jeho zkušenost už v letech 2012 až 2014, kdy monitoroval chování koz a ovcí na svazích sicilské sopky Etny.
„Zvířata dokázala ,předvídat‘ větší vulkanické erupce o 4 až 6 hodin dříve, než k nim došlo,“uvedl Wikelski s tím, že během jeho výzkumu došlo k osmi explozím. „V noci se zvířata probouzela a chovala se nervózně, během dne přecházela do bezpečných oblastí s vyšší vegetací, kam se nedostala láva,“dodal. Podobné specifické chování zvířat prý zažívá i během nynějšího výzkumu týkajícího se zemětřesení.
Jeho tým opatřil řadu zvířat na farmě – králíky, ovce, krávy, krůty, kuřata a psy – sofistikovanými senzory, jež zachytí celou řadu měřitelných údajů. Právě od zevrubného studia velkých kvant dat získaných během otřesů si odborník slibuje, že poskytnou důkazy pro jeho teorii.
Mnozí vědci však zůstávají skeptičtí jak k jeho výzkumu, tak ke zprávám o neobvyklém chování zvířat před katastrofami. Upozorňují zejména na to, že pro tyto zprávy je typické, že se objevují vždy až po událostech a v drtivé většině případů se nedají nijak doložit.
Wikelski přesto doufá, že v chování zvířat objeví zákonitosti, jež lidem zatím unikají a které by mohly posloužit jako systém včasného varování. Své experimenty chce provádět v daleko širším měřítku, aby měly větší vypovídací platnost.