Evropský pohřeb: Kohlova poslední msta?

Pohřeb bývalého kancléře Helmuta Kohla, muže, který sjednotil Německo, nyní zemi znovu rozděluje. Tentokrát to není východ proti západu, ale Kohlova vdova proti CDU.

Pět dní před pohřbem kancléře sjednotitele je Německo nečekaně rozdělené. Smuteční obřad s nejdéle sloužícím kancléřem Helmutem Kohlem se proti všem zvyklostem nebude konat v Německu, ale v „evropském stylu“ve francouzském Štrasburku.

Kohlova druhá manželka Maike Kohlová-Richterová už konkrétní plány domlouvá s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem. Má to být políček do tváře kancléřce Angele Merkelové a novému prezidentovi Franku-Walterovi Steinmeierovi, s nimiž Kohl v posledních letech svého života neudržoval přátelský vztah.

Velké otazníky vyvolává také seznam hostů, kteří se obřadu mají zúčastnit. Právě Merkelová na něm proti veškerým zvyklostem původně neměla být, na rozdíl od maďarského premiéra Viktora Orbána. V obou případech vdova po Kohlovi, která má v těchto otázkách poslední slovo, nakonec ustoupila. V Německu by totiž tento krok způsobil skandál.

Smuteční obřad nejdéle sloužícího německého kancléře nebude na německé půdě, ale v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku. „Evropský“obřad údajně jako první navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker – a vdově Maike Richterové-Kohlové se jeho nápad zamlouval. S německými politiky, zejména členy Kohlovy někdejší CDU, totiž manželé neměli dobrý vztah.

Kohl a jeho druhá manželka přerušili v poslední době kontakt téměř se všemi svými přáteli a kolegy z minulosti, ať už to byli spolupracovníci z CDU, kancléřka Angela Merkelová, nebo bývalý spolkový prezident Christian Wulff. Kohl se nestýkal ani se svými dvěma syny z prvního manželství.

„Zrádkyně“Merkelová

Angelu Merkelovou Kohl považoval za své dílo, neznámou osobu, kterou svým přičiněním vytáhl na výsluní. Když mu koncem devadesátých let uškodila aféra kolem nejasného financování strany a velká část jeho politického vlivu přešla právě na Merkelovou, bral to Kohl jako zradu. A kdo se jednou v Kohlových očích provinil, ocitl se u něj trvale na seznamu nežádoucích osob.

V posledních letech života pak Kohl a jeho druhá manželka politiku Merkelové, včetně té imigrační, často kritizovali. Na protest se loni Kohl ve svém domě v Ludwigshafenu sešel s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Právě Orbán měl být na výslovné přání Kohlové-Richterové jedním z hlavních řečníků během smutečního obřadu. Po domluvě šéfredaktora bulvárního deníku Bild Kaie Diekmanna nakonec od tohoto úmyslu ustoupila. Další lidé pak pravděpodobně zasáhli ve prospěch účasti Merkelové. Její absence by totiž vyvolala v Německu i Evropě skandál, o němž by se ještě dlouho mluvilo.

Skutečnost, že se smuteční obřad uskuteční mimo Německo, je však přesto velmi symbolická. Dalším důvodem, proč Kohlová-Richterová dává přednost evropskému obřadu, je také nový německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

Ten nechal v roce 2000 zahájit vyšetřování kvůli podezření z úmyslného ničení dokumentů během posledních Kohlových dní v úřadu. To se nepotvrdilo, Kohl nicméně ani na tuto z jeho pohledu velkou křivdu nezapomněl.

Pod taktovkou manželky

Pohřeb ve Štrasburku místo v Německu pozici Merkelové a Steinmeiera symbolicky oslabuje. Zatímco na pohřbu v Německu by Merkelová měla ústřední roli, ve Štrasburku bude jen jedním z mnoha řečníků podobně těžkého kalibru, jako jsou bývalý americký prezident Bill Clinton, prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker a nový prezident Francie Emmanuel Macron.

V posledních letech však už šlo jen obtížně rozeznat, co byla vůle Helmuta Kohla a co jeho druhé manželky. Po úrazu v roce 2015 nebyl Helmut Kohl zdravotně v pořádku a mluvil jen s obtížemi. Podle některých členů CDU i za plánovaným pohřbem mimo Německo stojí především přání Maike Kohlové-Richterové spíše než samotného Kohla.

Po sobotním obřadu ve Štrasburku Kohlova rakev přeletí vrtulníkem do Německa, kde se v dómu v západoněmeckém Špýru uskuteční zádušní mše. Na vlastní přání pak bude Kohl pohřben na místním hřbitově, nikoli v rodinné hrobce v Ludwigshafenu. Tam je pohřbena jeho první žena Hannelore, která v roce 2001 spáchala sebevraždu.

Čestný občan Evropy

Nejdéle sloužící kancléř v dějinách spolkové republiky zemřel v pátek ve věku 87 let.

V roce 1998 mu Evropská unie udělila titul čestného občana Evropy. Kromě něj se tohoto vyznamenání dostalo již jen jednomu ze zakladatelů evropské integrace Jeanu Monnetovi a někdejšímu předsedovi Evropské komise Jacquesu Delorsovi.