Usain Bolt Podeváté v Ostravě. A naposledy
Usain Bolt na Zlaté tretře: podeváté a naposledy. Na žádný mítink nejezdil tak často jako do Ostravy. Jak na jeho „ostravské roky“vzpomínají sportovní reportéři MF DNES, kteří je sledovali zblízka?
Budou emoce „Na Zlaté tretře miluju hlavně fanoušky,“řekl včera v Ostravě světový rekordman Usain Bolt. „Fandí za jakýchkoliv okolností. Ať je zima, nebo hezky.“Sprinter Bolt poběží v Ostravě ve středu podeváté. A ve své rozlučkové sezoně očekává, že jeho start bude hodně emotivní.
Vdubnu 2008 jsem odlétal na Jamajku kvůli reportáži o nejrychlejším muži světa Asafu Powellovi. „Mohl bys tam udělat rozhovor i s Usainem Boltem. Přiletí na Tretru a myslím, že bude jednou hodně dobrý,“řekl mi předtím Alfonz Juck, manažer ostravské Zlaté tretry. Udělám, jistě, proč ne. Bolt byl tehdy stříbrným mužem na 200 metrů z mistrovství světa, ale stále „jen“jedním z mnoha elitních sprinterů. V kingstonském hotelu přišel na rozhovor s desetiminutovým předstihem a manažer Simms s ním naoko vtipkoval: „Tak jak jsem tě to učil, Usaine. Žádné řeči o ženských, drogách a skandálech.“
„Kolik máme času?“ptal jsem se. „Kolik potřebujete,“odvětil Simms. Byl jsem jedním z posledních novinářů, kdo v souvislosti s ním tuto větu slyšel.
Bolt mi líčil, jak hrál na základce kriket, jak je ve skutečnosti líný a potřebuje přísného kouče, jak po dvou měsících v Evropě brečel a stýskalo se mu nebo jak zná Pavla Nedvěda z her na PlayStation. Bylo to milé, přirozené, spontánní.
O den později zaběhl v Kingstonu druhou nejrychlejší stovku historie 9,76. Za další měsíc překonal v New Yorku časem 9,72 Powellův světový rekord. A v srpnu téhož roku pobláznil olympijský Peking.
Hovořil jsem s ním poté ještě mnohokrát, sám i v chumlu reportérů, v Ostravě i jinde. Ten zcela uvolněný a živelný kluk z Kingstonu však byl pryč, už se nemohl vrátit.
„Zůstanu sám sebou,“tvrdil. Ale copak to šlo? Manažer Simms měl diář přeplněný akcemi, často se
10,03 Boltova zatím jediná letošní stovka v Kingstonu. 9,77 Jeho nejlepší stovka v Ostravě, leč s příliš silným větrem.
celý den nezastavil. Při rozhovorech zavtipkoval, ukázal rozvernou grimasu, přidal pro fotografy gesto „blesku“. Věděl, co se od něj čeká. Mluvil tišeji, se skrývanou únavou v hlase. Jeho profesí se stalo „být Usainem Boltem“. Takovým, jakým ho fanoušci chtějí mít. Hrát roli.
Přesto v něm i někdejší živelnost stále byla. Také v Ostravě. Projevovala se, když trénoval na rozcvičovacím stadionu, uviděl místní kluky hrát fotbal, přestal běhat a navrhl jim: „Centrujte mi na hlavičky, ano?“Nebo když z dráhy odbočil k dálkařskému sektoru, s kamarády sprintery se začali přeskakovat a žádal: „Sežeňte mi pásmo.“
Tu a tam ho v Ostravě vytáhli ven. Na radnici, na letiště, kde řádil v bavoráku, na věž v železárnách, kterou po něm pojmenovali. Ale většinou jej nechávali v klidu. Tak mu to vyhovovalo. „Peníze za start jsou podmínka nutná, nikoliv postačující. Vracel se sem i za klidem, který měl vyzkoušený,“usoudil Karel Tejkal, mluvčí mítinku. V neděli večer, po přivítání Bolta na letišti, telefonoval Tejkal s manželkou. „Tak co Bolt? Jaké to bylo?“zeptala se ho. „Stejné jako vždycky.“„Ale vždyť vy byste byli zklamaní, kdyby to bylo jiné.“
Dodatečně si uvědomil, že má pravdu. Všichni čekali, až přistane letadlo, vystoupí Boltův masér i asistent manažera, potáhnou jeho bedny, pak vyleze Bolt, bude mít černé brýle, kapuci, tepláky, ruce v kapsách, volným krokem přijde k baneru Zlatá tretra, ukáže na něj, udělá gesto. Nezklamal. Byl právě takový. Co by jiná města za to dala, aby tuto scénu zažila devětkrát.
Znovu zabydlel apartmá s výhledem na Lysou horu. Znovu si nenechával nosit jídlo na pokoj, ale klábosil u oběda s dalšími atlety.
A přece, tentokrát jako by častěji vypadával z letité role. Vtipů ubylo, otázek, nad nimiž přemýšlel,
9,58 Boltův úchvatný světový rekord (Berlín 2009). 9,82 Čas, jímž Coleman z USA letos vede světové tabulky.
naopak přibylo. I skutečných emocí. „Celá tahle sezona je pro mě velmi emotivní,“říkal na tiskové konferenci a znělo to opravdově.
Zastavil jsem Alfonze Jucka u hotelové recepce a zeptal se ho: „Opravdu jsi tehdy před devíti lety před mou cestou na Jamajku věřil, že může být tak dobrý?“
Juck se usmál: „Byl jsem si jistý, že se může stát mistrem světa na 200 metrů. Ale až takhle dobrý? Na stovce mu tehdy nikdo nevěřil. Co pak předváděl, to byl šok. Překonal všechna myslitelná očekávání.“Tak tedy ještě jednou. Naposledy. Usain Bolt poběží v Ostravě.
Tentokrát častěji vypadával z letité role. Vtipů ubylo, otázek, nad nimiž přemýšlel, přibylo.