„Nejsem žádný bafuňář“
Zimolův čas ještě přijde, Paroubek nás může podporovat jako nestraník, říká Petr Dolínek
Od šestnácti let sympatizuje se sociálními demokraty, letos ve svých šestatřiceti však zažívá zlomový rok. Byl zvolen místopředsedou ČSSD i volebním lídrem v Praze. Ve stranických primárkách Petr Dolínek těsně porazil ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. Zatímco ten má za sebou kariéru dlouholetého ředitele Motola, největší nemocnice v zemi, a měl být tváří zdravotnických témat ČSSD, Dolínek přiznává, že svoje nosné téma do voleb ještě nemá. Mluví také o tom, proč se mu nepodařilo vystudovat vysokou školu a jakou budoucnost by v souvislosti s ČSSD mohli mít kritici jejího vedení – bývalý hejtman Jiří Zimola a někdejší premiér Jiří Paroubek.
Čím si vysvětlujete, že jste přesvědčil spolustraníky, abyste byl jedničkou v Praze vy a ne Miloslav Ludvík, který je jako ministr zdravotnictví známější?
Skoro tři roky na magistrátu si šlapu svou cestu v dopravě a snažím se komunikovat s lidmi. Používám k tomu všechny možné platformy, nebojím se s kýmkoli potkat. Možná to mohl být důvod, má obrovská otevřenost.
U Ludvíka bylo jasné, že bude za ČSSD tváří zdravotnických témat. Co bude vaše hlavní téma? Jen na první tiskovce v pozici lídra pražské kandidátky jste mluvil o dopravě, bydlení, o platech ve veřejném sektoru...
Taky to není kandidátka Petra Dolínka. Je to kandidátka ČSSD, kde mám tu čest být lídrem. Zdravotnictví jako jedno z našich hlavních témat zůstává. Ale k tomu zdraví patří i čisté ovzduší, lepší podmínky pro život. K tomu je potřeba zase doprava. A když už sednete do auta, bývá problém s bezpečností, to je pro nás taky velmi důležité. A vedle toho, když už chci mít tato témata, je taky důležité, aby člověk měl za co žít – proto mluvím o odměně za férovou práci.
Ale vrátím se k té otázce. Kdyby byl na billboardu ministr Ludvík, je jasné, že bude prezentovat zdravotnické téma. Když tam bude Petr Dolínek, tak…?
To nám ještě nechte, máme ještě několik dnů jednání a volební kampaň před sebou. Až bude finální koncept kampaně, určitě k tomu přibudou i ta důležitá hesla.
Není to spíš tak, že žádné vysloveně svoje téma nemáte a můžete se v ČSSD objevit, kdekoli je zrovna potřeba? Zaujalo mě třeba, že jste studoval asi pět vysokých škol a žádnou jste nedodělal.
Ale všechny ty vysoké školy, které jsem studoval, byly ze stejné oblasti. Nejdřív to byla politologie, pak chvíli historie, žurnalistika. Všechno jsou to věci, které mě hrozně zajímají, ale neměl jsem tu sílu a čas je dotáhnout. Ale všechny jsou z jednoho ranku. Není to tak, že bych začal u přírodovědy a skončil někde ve stavařině. A nemyslím, že kde je potřeba, tam se objevím. Spíš mám obrovské nasazení pro věci a chci to nasazení dát i ve prospěch celého státu.
Nelitujete toho, že se vám nepodařilo dokončit některou z těch vysokých škol? Abyste teď nemusel čelit poznámkám typu „nedovzdělaný nedouk“, jakou vám věnoval Jiří Paroubek?
Slov Jiřího Paroubka nebudu nikdy litovat. Ale musím přiznat, že to beru jako jednu ze svých největších životních proher. Ale všechny dny nekončí, třeba ještě tuto svoji mezeru ve svém životě doplním.
Jednou z věcí, o které se psalo během vaší kariéry v komunální politice, bylo metro bez stanic. Jak vás to napadlo?
Mě to nenapadlo, reagoval jsem spíš na kolegy, kteří v této věci něco řekli. Je důležité mít sdělení, o kterých se dá přemýšlet, a je důležité mít i nějaké symboly. A toto prohlášení byl jasný symbol toho, že vůle postavit metro je tady za každou cenu.
Na pražském magistrátu jste se právě na dopravu zaměřil. Nepolezete si do zelí s dalším místopředsedou ČSSD Janem Birkem, který je právě na dopravu v ČSSD dlouhodobě expertem?
V žádném případě. Doprava je obrovský konglomerát věcí, že určitě se nějakým způsobem porovnáme. Jako lídr v Praze budu určitě bojovat za dostupné bydlení, za omezení růstu cen energií, za věci týkající se zvýšení mezd a férových odměn nejen pro lidi ve státní správě, ale i v soukromých firmách.
Jak chcete zvyšovat mzdy v soukromých firmách?
Soustavným tlakem. Za poslední tři roky se mi tlakem podařilo o několik procent zvýšit mzdy v dopravním podniku. Tím se vyvolává tlak na soukromé dopravce, že i oni musí zvyšovat mzdy svých zaměstnanců.
K tomu, aby se vám to povedlo, potřebujete získat silný mandát pro celou ČSSD. Podle aktuálních průzkumů má však ČSSD jen něco mezi 10 až 12 procenty voličů. Jaký výsledek očekáváte?
Určitě musí začínat dvojkou. Ale teď je jedno, jestli budeme mít 21 nebo 28 procent, teď musíme hlavně lidi přesvědčit, zvednout je, aby šli volit naši stranu.
Ještě začátkem letošního roku to vypadalo, že nebudete kandidovat do Sněmovny ani nejužšího vedení ČSSD. Teď jste místopředsedou strany a jedničkou v Praze. Docela rychlý vzestup, ne?
V Mladých sociálních demokratech jsem od svých šestnácti let velmi aktivní, za tu dobu jsem republiku objel mockrát. Potkal jsem se s různými lidmi a členy ČSSD. Bylo to logické vyústění toho, že se znám se spoustou členů ve straně a jsem schopen je reprezentovat.
Politický životopis se vám košatí, ale nechybějí vám zkušenosti mimo politiku?
Určitě nejsem v kategorii ani svazák, ani bafuňář. Jsem normální člověk, ještě donedávna jsem například s dědou včelařil, mám spoustu jiných zájmů než jen politiku, z politiky se nedá žít. Měl jsem zkušenosti jako každý jiný, během studií jsem pracoval ve firmách, a to i soukromých. Na druhou stranu, politika je taky řemeslo. Když chcete, aby vám pokrývač udělal novou střechu, chcete, aby tomu rozuměl a nezačalo vám tam téct. Když chcete, aby vám někdo udělal pořádné zákony, také to nemohou být zákony, do kterých začne – obrazně řečeno – téct. A to se nám v minulosti u těch nepolitických politiků často dělo.
Slyšel jsem na vaši adresu nálepky: Petr Dolínek, to je pobočník Miroslava Pocheho a Karla Březiny.
Nemám problém být označován za spolupracovníka europoslance, je mi to spíš ctí. A co se týká Karla Březiny, to je neuvěřitelný dříč. Má přehled v řadě témat, ať je to IT, nebo doprava. Spolupracuji s ním, stejně jako s dalšími lidmi z ČSSD. Je to předseda klubu zastupitelů na magistrátu.
Přesto, byl odsouzen. Neměla být strana vůči němu podobně ostrá jako vůči Jiřímu Zimolovi, kterého vyškrtla z posledního místa jihočeské kandidátky pouze na základě mediální kauzy?
Je otázka, jaké jsou to přečiny. V případě pana Březiny došlo k tomu, že byl souzen natřikrát a ještě to pak vždycky vyšší soud vrátil nižšímu a byla to slušná peripetie. Celé to vzniklo na základě toho, že on zastupoval stát ve firmě, která se dostala do konkurzu. Ale on tam nebyl spolumajitel. Nemohl ovlivnit směřování firmy. Celé mi to přišlo absurdní. Co se týče pana Zimoly, já ho neostrakizoval, já mu nepřerušoval členství ve straně. Jiří Zimola je můj dlouholetý přítel, jsem schopen se s ním bavit a myslím, že jeho místo v ČSSD ještě určitě bude.
Není vám tedy líto, že chybí na kandidátce v Jihočeském kraji?
Nebral jsem to ani tak vážně. Psát se na poslední místo, tak se kandidátky neposilují. Celý ten příběh byl nešťastný. Ale pan Zimola odpracoval neskutečný kus práce. Jeďte se někdy do jižních Čech podívat, uvidíte, že tam odedřel mnoho let, klíčové je si říct, ano, něco se mu jednou nepovedlo, ale jeho místo tam dál bude.
A co Jiří Paroubek, bude ještě někdy jeho místo v ČSSD?
Jiří Paroubek si založil svůj projekt. Šel úplně jinou cestou, po které zvládl ještě kdekoho pozurážet. V tuto chvíli je to úplně zbytečná otázka a minikauza. Jestli chce podporovat ČSSD nebo její myšlenky, o kterých tvrdí, že jim stále věří, nemusí na to být členem strany. Ostatně víc lidí, kteří nás podporují, jsou nestraníci.
Lubomír Zaorálek nedávno přišel s nápadem, že by ČSSD mohla podpořit Bohuslava Sobotku jako kandidáta na prezidenta. Byl byste pro?
Hned den po sjezdu jsem na politickém grémiu řekl, že ČSSD nesmí stát mimo souboj o prezidentský post. Po podzimních volbách se sestaví vláda a pak se společnost soustředí na volbu prezidenta. V těch diskusích bude široký prostor pro nastavení nějakého diskurzu, názorů. A já si neumím představit, že nejsilnější strana v České republice, což ČSSD podle mě je, by u těchto diskusí nebyla. Teď je otázka, jestli máme mít vlastního kandidáta, nebo někoho podpořit.
A kdyby to tedy byl Bohuslav Sobotka?
Stále je pro mě velmi čerstvé, že Bohuslav Sobotka změnil svoji roli v sociální demokracii. Takže je teď zbytečné to hodnotit.