Policie prověřuje ČEZ kvůli korupci

Podezření: 200 milionů korun mohlo skončit jako úplatky pro politiky v Albánii

Jsou to téměř přesně tři roky od chvíle, kdy si generální ředitel skupiny ČEZ Daniel Beneš pochvaloval, že „albánské emoce vystřídal rozum“. Energetickému obru ovládanému státem se tehdy po letech vypjatých sporů podařilo dosáhnout dohody s Albánií a získat zpátky peníze, které investoval do privatizace tamní distribuční společnosti. Nyní MF DNES zjistila, že se z konfliktu, který zásadně ovlivňoval vztahy obou zemí, stal mezinárodní kriminální případ.

Albánské úřady a nově i českou policii zajímá, proč ČEZ v roce 2009, za éry někdejšího šéfa Martina Romana, poslal do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur, v dnešním přepočtu přibližně 183 milionů korun. Peníze šly na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

„Policie se na nás obrátila s dotazem ohledně této osm let staré bankovní transakce. S ohledem na fakt, že záležitost je v šetření, detaily nemůžeme blíže komentovat. Nicméně jako vždy poskytujeme plnou součinnost,“potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Albánské úřady mají podezření, že mohlo jít o peníze použité na úplatky pro tamní politiky a úředníky v době krátce poté, co skupina ČEZ ovládla albánského distributora energie.

„Tyto platby uskutečněné ČEZ mohly sloužit jako úplatky pro tehdejší úředníky,“citovala stanice Top Channel šéfa tamní parlamentní vyšetřovací komise, která privatizaci zkoumá, socialistu Taulanta Ballu. Pokud by se podezření potvrdilo, pro Česko by to byl mezinárodní skandál. V ČEZ, jenž patří mezi deset největších firem ve střední a východní Evropě, má většinový podíl stát. Případ se do Česka dostal díky zjištění albánského finančního zpravodajství, které na transakci ČEZ narazilo. To pak své poznatky předalo svým českým kolegům z Finančního analytického útvaru, kteří podali trestní oznámení. Tak se případ dostal na stůl žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Borise Havla. Jeho nadřízený Marek Bodlák odmítl věc komentovat. „VSZ v Praze se nevyjadřuje k tomu, jaké věci prověřuje či neprověřuje. Obecně je trestní řízení neveřejné, a pokud jde o fázi prověřování, tak tam z povahy věci, na rozdíl od fáze vyšetřování, nelze poskytnout v podstatě žádné informace,“sdělil Bodlák.

Vyšetřování byznysu, do kterého se na Balkáně pustil ČEZ, se v Albánii rozjelo po politických změnách. V době, kdy česká energetická firma získala většinový podíl v tamní distribuční společnosti, byl u moci dlouholetý premiér a dříve prezident Sali Berisha. V roce 2013 však prohrál volby a nová vláda se rozhodla sporný obchod znovu prověřit.

Loni na jaře albánský parlament založil speciální jedenáctičlennou vyšetřovací komisi. Albánská finanční zpravodajská jednotka mezitím narazila právě na zmíněnou transakci mezi ČEZ a lobbistou Kalajem.

Dear Mr. Roman...

Kosovan Nue Kalaj, jenž sám sebe označuje za „ekonomického poradce“, byl podle vlastních slov člověkem, který české společnosti připravoval půdu pro potřebná jednání. Zřejmě věděl, co může slíbit. Podle albánských médií se velmi dobře znal se synem premiéra Berishy Shkëlzenem.

Albánskému serveru Panorama Kalaj řekl, že pro ČEZ sháněl informace o tom, jak v zemi správně investovat, a že pro firmu pracoval „na základě smluvních a právních vztahů“.

Zmíněných sedm milionů eur, které vybral v hotovosti, údajně investoval. Blízké vazby na bývalého premiéra a jeho syna popírá. Kalaje se však nakonec úřadům nepodařilo vyslechnout. Když si pro něj začátkem roku přišlo policejní komando, našli v jeho tiranském domě jen manželku.

Na dotaz, zda měl ČEZ s lobbistou smlouvu a co přesně bylo její náplní, mluvčí firmy neodpověděl. Na zaslaný dotaz MF DNES nereagoval ani bývalý šéf skupiny Martin Roman.

I jeho jméno přitom výslovně zaznělo během vyšetřování albánské komise – Kalaj o situaci ČEZ v Albánii údajně informoval přímo Romana. Faksimile e-mailu zaslaného Romanovi Kalajem, který převzala albánská média, však není možné ověřit.

Do banky pro miliony

Albánci spatřují v Kalajově verzi, že české firmě standardně radil, ještě jeden háček – v době, kdy dostal na účet peníze z Prahy, už jako ekonomický poradce nepracoval. Podle zprávy tamního úřadu podnikal jen do roku 2008. Pak živnost ukončil a přestal podávat daňová přiznání.

Pochybnosti vyvolává rovněž informace albánské vyšetřovací komise, že Kalaj sedm milionů eur od společnosti ČEZ vybral v hotovosti. Co se s nimi poté dělo, je proto velmi složité zmapovat.

Strastiplná balkánská pouť, která Česko v Albánii výrazně „proslavila“, tak pro ČEZ nekončí ani přes smír, jenž firma s tamní vládou před třemi lety uzavřela.