Učitelé ve stálé nejistotě

Plat dobrého a průměrného učitele se neliší. Kariérní řád je první pokus, jak to změnit.

Poslancům leží na stole důležitý zákon, který chce do odměňování učitelské práce zavést jednu novinku. Chce odlišit dobrého učitele od učitele průměrného a tento rozdíl chce ohodnotit i rozdílem ve výši platu.

Jde o takzvaný kariérní řád pro učitele. Ten na konci května vrátil Senát k novému projednávání do Sněmovny. Návrh zákona přitom počítá s tím, že kariérní řád začne platit už od letošního září.

Po měsících, kdy plynule prošel Sněmovnou, se kolem něj doslova za pět minut dvanáct strhla ostrá diskuse. Patří k ní i petice, kterou podepsalo už přes 21 tisíc učitelů. Žádají v ní, aby politici pro kariérní řád ruku nezvedli.

„Učitelé budou zavaleni dalším papírováním a 95 procent z nich za to peníze navíc nedostane. Jako motivace rozvíjet se kariérní řád fungovat nebude, je to legální paskvil,“tvrdí Radek Sárközi, jeden z organizátorů petice.

Štech: Radši si to přečtěte

Ministr školství Stanislav Štech učitelům vzkázal, že by si návrh zákona měli nejprve přečíst.

Učitelé, kteří petici podepsali, se bojí práce navíc a toho, že to pro ně bude znamenat spíše ohrožení jejich platových jistot než to, že si přilepší. A to je téma, na které se v posledních letech stočí debata prakticky vždy.

Jestli si dnešní učitel může být něčím jistý, je to výše jeho platu. V první řadě už dopředu ví, že jeho plat nebude nijak závratný. Platy českých učitelů jsou nejnižší ze všech zemí OECD a ke zvýšení na 130 procent průměrného platu, které učitelům v dlouhodobějším výhledu slibovala současná koalice, povede minimálně trnitá cesta.

Jistý si ale může být i tím, že to, kolik peněz uvidí na výplatní pásce, bude jen minimálně záviset na tom, jak dobrou práci odvede.

Ve školství totiž tak jako v jiných státních institucích platí princip, který bývá označován jako věkový automat.

Tarifní platy, které v případě učitelů tvoří až 90 procent příjmu, se odvíjejí od počtu „odučených“let. K tomu je navíc třeba dodat, že rozdíl mezi platem na začátku a na konci kariéry je velmi malý, pouhých sedm tisíc korun.

Starý učitel, dobrý učitel

„Po pravdě řečeno, principu, že čím déle učím, tím jsem lepším učitelem, jsem nerozuměl ani jako mladý a nerozumím tomu dosud,“říká ředitel nymburského gymnázia Jiří Kuhn, který byl u začátků přípravy kariérního řádu pro učitele.

Že se diskuse kolem podoby kariérního řádu, tak jak leží ve Sněmovně, nejvíce soustřeďuje právě na peníze, ho netěší. „Kariérní řád má jasně pojmenovat, jakými cestami se může učitel rozvíjet,“říká Kuhn. Od nástupu do školy – na rozdíl od lékaře, který si na začátku své kariéry „vytrpí“před první atestací pověstné „kolečko“– je učitel na řadě škol vhozen do hluboké vody bez zaškolení, které je normální v jiných profesích.

Peníze jako motivace

Zda a do jaké míry může kariérní řád učitele motivovat k tomu, aby na sobě více pracovali, na to se názory liší. Od ostrého odmítnutí v petici po pokrčení rameny s tím, že kariérní řád je kompromisem, který se vyplatí přijmout a dál na něm pracovat.

Shoda panuje (s výjimkou iniciátorů petice) leda u řešení situace začínajících učitelů. „Mezi nejčastějšími důvody, proč mladí učitelé ze škol odcházejí, je i nedostatek podpory od ostatních ve škole,“říká Jiří Khun. I když i o peníze jde.

„U mě na škole si každý učitel dělá plán osobního rozvoje už teď. Problém je v tom, že když pokročí, nemám ho jak ocenit. Rád bych mu přidal na osobním ohodnocení, ale já na to v rozpočtu nemám,“vysvětluje Jan Korda, ředitel pražské základní školy Lyčkovo náměstí.