Námořní operace Sophia: Mission Impossible
Unijní operace Sophia slouží zatím spíše k zachraňování životů uprchlíků. Jejich příval však nesnížila. Množí se hlasy, že operace selhala.
Počet migrantů přicházejících do Evropy přes střední část Středozemního moře se nesnižuje.
Pašování lidí z libyjského pobřeží totiž představuje velmi výnosný obchod. Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (GITOC) sídlící v Ženevě jeho výnos v roce 2015 odhadla na 255 až 323 milionů dolarů (5,94 až 7,53 miliardy Kč).
„V roce 2015 zaplatil průměrný Syřan za cestu přes Středozemní moře 1 500 až 2 000 dolarů (až 46 700 Kč), Afričana stála 800 až 1 300 dolarů (až 30 400 Kč),“uvádí Tuesday Reitanová, zástupkyně ředitele iniciativy GITOC. „Teď už žádní Syřané trasu přes Libyi fakticky neužívají a Afričané platí mnohem méně – 200 až 300 dolarů (4 700 až 7 000 Kč),“dodává.
Pokud by ale každý ze 180 000 lidí, co prošli v roce 2016 Libyí, zaplatil 300 dolarů, pašerácká branže by pořád vynesla 54 milionů dolarů (1,26 miliardy Kč), vypočítává Reitanová.
Pašeráci se adaptují
„věnují pašeráci gumovým člunům a jejich osazenstvu o poznání méně péče“. „Jejich nový modus operandi je odtáhnout gumový člun bez motoru na volné moře a tam jej nechat unášet proudy,“napsal.
„Operace Sophia je spíše politickou manifestací než skutečnou reakcí,“dodala Reitanová.
Válečné lodě vs. gumové čluny
Přítomnost jednotek Sophia a vojenské hlídky při libyjském pobřeží měly na pašerácký trh nečekaný a nežádoucí dopad. Operace sice nezafungovala přímo jako „podpůrný faktor“, ale pašeráci v jejím důsledku vypravují lidi na moře snáze a levněji. Migrantům z toho plyne podstatně větší nebezpečí, neboť pašeráci se uchýlili k používání nafukovacích člunů, rozvádí Reitanová. „Problémem pašeráctví je, že restrikce v posledku trh vždy zvětší, místo aby jej zmenšily,“říká Reitanová.
Operace Sophia pašeráky donutila upravit obchodní model, uvedl rakouský generálporučík Wolfgang Wosolsobe, generální ředitel Vojenského štábu Evropské unie. Přestali používat dražší lodě ze dřeva či laminátu, jejichž případné zničení představovalo značnou finanční ztrátu.
Sám velitel operace Sophia Enrico Credendino poznamenal v přezkumu mise za období od ledna do října 2016, že v důsledku restrikcí
Objevily se také kritiky, že vybavení operace Sophia není pro misi vhodné. Plavidla i letadla jsou příliš sofistikovaná, říká Peter Roberts, vedoucí výzkumný pracovník z britského střediska zaměřeného na oblast obrany a bezpečnosti Royal United Services Institute.
Mnohá z těchto plavidel stojí přes 500 milionů britských liber (14,84 miliardy Kč), uvádí. A letadla navržená k pátrání po jaderných ponorkách v severním Atlantiku teď hledají „malé gumové čluny u libyjského pobřeží“. Roberts tento stav věcí popisuje jako plýtvání zdroji, EU by podle něj měla při pátrací a záchranné části mise užívat levnější obchodní plavidla.
Výbor pro Evropskou unii britské Sněmovny lordů vydal v květnu 2016 kritickou zprávu, v níž došel k závěru, že operace Sophia ve svém hlavním pověření, tedy rozbití pašeráckých sítí, selhala. Do konce dubna 2017 předala operace Sophia italské policii 109 osob podezřelých z pašování lidí (zjevně se jednalo o řadové pašeráky) a zničila 422 člunů.
Zbožné přání
Členské státy EU rozhodly, že Sophia začne působit i v libyjských teritoriálních vodách a následně – po obdržení souhlasu tripoliské vlády premiéra Fáize Sarrádže – se přesune na souš. „Je to jenom zbožné přání,“řekl v Ženevě agentuře SDA západní diplomat obeznámený se situací v Libyi, „Libyjci by to považovali za kolonizaci.“
Členové operace Sophia mezitím provádějí výcvik libyjské pobřežní stráže. Itálie a další členské státy EU také dodávají plavidla, aby bylo možné v libyjských vodách hlídkovat, uvádí Pedde z Institutu globálních studií.
To však vede k dalšímu problému. Migranti, které zachrání libyjská pobřežní stráž, skončí zpátky v Libyi – v roce 2016 to bylo více než 10 000 osob – kde jsou drženi v detenčních táborech, podle řady svědectví v hrozivých podmínkách.
Iniciativa GITOC též kritizuje výcvik libyjské pobřežní stráže.
Špatný signál
Přítomnost operace Sophia a její výcvikový program vysílá milicím, jež zastávají i funkci policie či hraniční stráže, špatný signál, napsal Mark Micallef, odborník na problematiku pašování lidí, ve zprávě zveřejněné iniciativou GITOC v březnu 2017. „Ze skutečnosti, že EU nechápe, jak jsou pašování lidí a pobřežní stráž provázány, plyne riziko, že se bude hrát do rukou ozbrojených gangů, které současnou libyjskou krizi způsobily,“rozvádí Micallef.
Ale přece jen se vynořil jeden úspěch. Západolibyjské město Zuára, odkud se lidé pašovali po dvě desetiletí, se tohoto obchodu dobrovolně vzdalo, uvádí GITOC.
Pokud se prý operaci Sophia něco daří, tak je to zachraňování životů běženců. „Co se týče záchrany lidských životů, Sophia funguje skvěle,“řekl švýcarské agentuře SDA ředitel římského Institutu globálních studií Nicola Pedde.
Řada odborníků však soudí, že na to, abychom mohli operaci považovat za úspěšnou, je to žalostně málo. (ČTK)