NATO hrozí, že kyberútok může vyvolat odpověď celé Aliance

Kyberútok, který byl největší v historii Ukrajiny, ale zasáhl i mnoho dalších zemí, se podařilo včera zastavit.

Velká Británie varovala útočníky, že pokud by se pokusili podobně napadnout Spojené království, mohla by následovat i vojenská odveta.

Včerejší situace byla mnohem klidnější než den předtím. Ukrajina oznámila, že všechny klíčové státní úřady, velké podniky či banky už po úterním kolapsu fungují normálně. Přestože první ukrajinská reakce byla, že se opět jedná o útok přicházející z Ruska, je to tentokrát méně pravděpodobné, protože druhou nejvíce napadenou zemí byla po Ukrajině právě Ruská federace včetně například největšího ropného koncernu Rosněfť.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že Moskva o původu viru nic neví a že nynější incident opět ukazuje, že v boji proti kybernetickému nebezpečí je nutná celosvětová spolupráce.

Také analytici spekulují, zda vzhledem k amatérskému způsobu přejímání plateb za odblokování zavirovaných počítačů byl hlavním cílem počítačových útočníků zisk, nebo spíše vyvolání paniky.

Britové hrozí i bombardováním

Velmi vážně vzala útok Severoatlantická aliance. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg včera v Bruselu prohlásil, že nynější útok i ten květnový, který způsobil ransomware WannaCry, ukazuje na nutnost posílení kybernetické bezpečnosti. Podle ČTK připomněl vyhlášení představitelů aliančních států, podle kterých by počítačový útok mohl aktivovat článek pět severoatlantické smlouvy, který napadení jednoho člena NATO považuje za útok na celý obranný pakt.

Britský ministr obrany Michael Fallon šel ještě dál a řekl, že v případě kyberútoku může britská odveta přijít v jakékoli podobě „ze vzduchu, po zemi, na vodě, nebo v kyberprostoru“.