Albánská odveta
Dva české manažery, kteří hlídali obchody firmy ČEZ v Albánii, obžalovali tamní prokurátoři z podvodů.
Tým mužů v košilích a pestrých kravatách se usmívá do fotoaparátu před logem nejdůležitější české firmy, energetického kolosu ČEZ. Je leden 2010 a před pár měsíci se šestice manažerů vydala na důležitou misi – pohlídat investici ve výši sto milionů eur v Albánii. ČEZ tam získal většinový podíl v jediné společnosti na distribuci elektřiny.
V čele skupiny stojí Josef Hejsek. Právě on expedici řídí. Fotku ve firemním bulletinu doprovází popisek: „Naši vyslanci v zemi změn.“
Dnes, o sedm let později, už ČEZ v Albánii nepodniká. A Hejsek není jeho manažerem. Teď je v Albánii obžalovaným. Tamní úřady se domnívají, že během mise podváděl.
Albánci mají podezření nejen na to, že ČEZ do země během privatizace mohl posílat peníze na úplatky pro politiky a úředníky, jak včera informovala MF DNES. Prokuratura žene před soud také přímo Hejska, a to kvůli tomu, že spolu s dalším mužem na fotce – finančním ředitelem Jánem Ivanem – údajně připravil privatizovanou distribuční společnost o téměř 650 milionů albánských leků, tedy asi 128 milionů korun. Vzhledem k tomu, že albánský stát zůstával i po privatizaci menšinovým akcionářem firmy, prokuratura tvrdí, že oba muži poškodili i daňové poplatníky.
Mezi kovadlinou a kladivem
V prvním desetiletí milénia patřil Josef Hejsek mezi důležité manažery ČEZ na Balkáně. Už v únoru 2007, tedy dva roky předtím, než se energetická firma vydala do Albánie, dostal na starost její aktivity v sousední Bosně. A ani tehdy nešel do neznámého prostředí. V Bosně pracoval i v 90. letech, kdy tam v rámci evropských programů pomáhal obnovovat dodávky elektřiny na území poznamenaném válkou.
Balkán si zamiloval. „Josef Hejsek, to byl nadšenec do Balkánu. Nadšenec do přivádění českého zboží, českého kapitálu. A neuspěl ani v Bosně, ani v Albánii. Odešel ještě dřív, než se to začalo bortit
celé. Myslím, že byl trochu mezi kovadlinou a kladivem, mezi místními hráči (kam patřily i vlády) a přístupem ČEZ, který podcenil místní podmínky,“řekl Lidovým novinám v roce 2013 odborník na Balkán Filip Tesař. ČEZ skutečně v Albánii neuspěl a musel se ze země stáhnout. Hlavně proto, že tam měl problém vybírat peníze od neplatičů. A když začal tlačit na pilu, obrátil proti sobě i politiky. Nakonec, v roce 2013, přišel o licenci a dlouho se s Albánií dohadoval na vrácení investovaných peněz.
Spor s vymahači
V případu, v němž jsou Hejsek a Ivan obžalovanými, jde o smlouvu mezi distribuční společností, kterou ČEZ privatizoval, a firmou DIA, jež pro ni měla vymáhat dluhy od neplatičů.
Česká společnost už krátce po svém vstupu do země v roce 2009 zjistila, že jejím zásadním úkolem, který rozhodne o úspěchu mise, bude právě donutit tamní obyvatele a firmy za elektřinu platit.
Smlouva s vymahači byla podepsána v roce 2010, o rok později ji obě společnosti prodloužily až do roku 2013. Už na konci října 2011 však albánský ČEZ smlouvu po neshodách vypověděl. DIA následně žádala náhradu škody 108,5 milionu eur. Právě během obchodů mezi ČEZ a DIA údajně čeští manažeři falšovali údaje. Na jejich základě ČEZ podle vyšetřovatelů zaplatil DIA za práce, které firma nikdy neodvedla. Mimochodem, DIA, jejíž spoluvlastník Kastriot Ismalaj stojí před soudem už v jiné kauze kvůli praní špinavých peněz, je registrována na Britských Panenských ostrovech.
Stopa, která mizí
Zatímco v albánských médiích se objevila informace, že Albánie Prahu požádala o Hejskovo vydání do země, české ministerstvo spravedlnosti to popírá. „Neevidujeme žádost o vydání pana Josefa Hejska k trestnímu stíhání do Albánie,“řekl MF DNES mluvčí úřadu Jakub Říman. „Nemáme ani žádné informace ohledně údajného vyšetřování skupiny ČEZ na Balkáně,“dodal.
Případná žádost albánských úřadů o právní pomoc by šla přes Nejvyšší státní zastupitelství. Jeho mluvčí Petr Malý se však odkázal na povinnost úřadu mlčet.
MF DNES se snažila spojit i s Josefem Hejskem, avšak neúspěšně. Poté, co ukončil své působení v ČEZ, se krátce objevil v inženýrské společnosti Noen. Když na jaře 2014 představovala svůj obměněný vrcholový management, stal se členem představenstva pro zahraniční obchod. „Pan Hejsek u nás už asi dva roky nepracuje. Kde teď je, nevím, ani na něj nemáme kontakt,“řekla MF DNES mluvčí společnosti Kateřina Rosová Veverková.
Podobně odpověděla i další firma, v jejímž managementu Hejsek po návratu z Balkánu působil.
Poslední zmínka o něm se objevila v únoru 2015, kdy se spolu s premiérem Bohuslavem Sobotkou, ještě coby obchodní ředitel Noenu, vydal na podnikatelskou misi do Číny. V červenci téhož roku mizí jeho jméno z obchodního rejstříku.