Slovinci slaví přístup k mořím – i přes odpor Chorvatů
LJUBLJANA, ZáHŘEB Když si na dovolené někde u slovinského Piranu budete chtít zaplavat dál od břehu, dejte si pozor. Mohli byste se ocitnout v místech mezinárodního konfliktu.
Je to zatím jen válka slov, ale trvá už čtvrtstoletí, konkrétně od rozpadu Jugoslávie. Jde o to, jestli má Slovinsko po moři volný přístup do mezinárodních vod. Potíž je v tom, že země je v Jaderském moři až příliš sevřena z jedné strany Itálií a z druhé Chorvatskem. Podle převládající definice hranice teritoriálních vod by se slovinské lodi dostaly do mezinárodních vod až po proplutí vodami Chorvatska. Každá slovinská loď by tak musela teoreticky žádat Záhřeb o svolení.
To Slovinsko – není se co divit – nechce. A od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 prosazuje „záchrannou“větu v klíčovém článku 15 konvence OSN o mořské hranici: „Pravidlo neplatí, pokud je nezbytné z historických či jiných závažných důvodů posunout hranici jinam.“Neboli tak, aby i Slovinsko mělo přístup ke světovým mořím i bez toho, aby se muselo někoho ptát.
Slovinsko za prosazení svého požadavku
vůči Chorvatům tvrdě bojovalo. Využilo mimo jiné toho, že do evropských struktur, tedy do NATO a EU, se dostalo jako první z postjugoslávských republik – v roce 2004. Nejdřív řádně ztížilo Chorvatsku cestu do NATO (to se stalo jeho členem v roce 2009) a pak mu v roce 2008 zablokovalo přístupové rozhovory o členství v Unii.
Východiskem z krize se nakonec stala dohoda mezi oběma zeměmi z roku 2009, že o sporu rozhodne haagský Mezinárodní arbitrážní soud. Chorvatsko se pak v roce 2013 stalo členem EU.
Hraniční spor však čekala další drsná kapitola. V roce 2015 Záhřeb arbitrážní řízení opustil. Stalo se tak poté, co byl zveřejněn záznam rozhovoru, na němž se slovinský zástupce u arbitrážního soudu domlouval s činitelkou slovinského ministerstva zahraničí, jak zajistit, aby slovinský pohled na věc zvítězil.
I přesto, že chorvatská absence trvá až dosud, arbitrážní soud nyní rozhodl – z větší části ve prospěch Slovinců. Ti nyní mají cestu do mezinárodních vod volnou. Chorvatsko s tím nesouhlasí a chce hnát spor výš – k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Chorvatský premiér Andrej Plenkovič arbitráž označil za „kontaminovanou“lobbováním Slovinců.
Slovinsko pochopitelně slavilo. Zároveň varovalo, že chorvatské odmítání verdiktu může zhoršit i vyhlídky na rozšiřování EU – to se týká hlavně Balkánu.
„Tato arbitráž byla vážnou zkouškou v Unii, zda půjde řešit podobné spory v oblasti,“upozornil slovinský premiér Miro Cerar.