Troja konkuruje Moravě, její vína vyhrávají ocenění
Vinice svaté Kláry v botanické zahradě má za sebou úspěšný rok a připravuje se na další. Navíc chystá mezi révou novou expozici.
Díky novější výsadbě vzrostla v posledních letech její produkce až na 10 tisíc litrů vína. Většina se lahvuje, jen menší část zejména červeného vína putuje do sudů. Vinice svaté Kláry, klenoucí se nad Vltavou v Troji, už není jen okrasou botanické zahrady. Stala se plnohodnotnou součástí úspěšného pěstování vína v Čechách a na Moravě.
S touto značkou začínají počítat i mnohem zkušenější vinaři. „Vína ročníku 2016 navázala na ta předchozí a získala mnohá ocenění,“chlubí se Bohumil Černý, pověřený řízením botanické zahrady. Podle něj mezi největší úspěchy patří vítězství růžového vína Rulandské modré v jedné z kategorií v Národní soutěži vín.
Podle vedoucího vinice Martina Beránka byl uplynulý rok pro vína speciálně v hlavním městě velmi dobrý, i když byl velmi nestandardní. „Každý vinohradník je rád, když je září teplé a slunečné. Když ale ještě 14. září bylo v Praze 32 stupňů, přišlo mi to už moc. I tak jsme ale sklidili hrozny s vysokou kvalitou,“tvrdí Beránek. Zároveň však upozorňuje, že dobrý rok pro vinaře v metropoli nemusí být nutně úspěšný i na Moravě. Někdy prý bývají rozdíly znatelné.
Tento týden se nový ročník zdejších vín dočkal slavnostního křtu a velká očekávání jsou také od letošní úrody. „Nám se zatím réva vyvíjí dobře, pro některé naše kolegy v Čechách i na Moravě je to ale horší. Jarní nečekané mrazíky jim poškodily značnou část úrody,“myslí si Beránek. To se ale v pražské kotlině díky teplejšímu mikroklimatu nestalo.
V těchto dnech se réva dostává do fáze uzavírání hroznů a dohnala už tak drobný deficit, který získala kvůli jarnímu chladnějšímu počasí. Je v plné vegetaci a pět místních vinohradníků, kteří se o ni starají, tak během července čeká především takzvané osečkování každé z tisíců hlav vinné révy. Jedná se o zakracování bujících letorostů, které rostlinu oslabují.
Předci věděli, jak na to
Historie památkově chráněné vinice sahá až do 13. století, nejvíce vinic na území Prahy pak vznikalo ve 14. století za vlády císaře Karla IV. Že naši předkové dobře věděli, kde mají vinohrady zakládat, potvrzuje i Beránek. Například v Troji jsou podmínky ideální. „Když nám spadlo naráz 150 milimetrů srážek, voda se ihned vsákla díky silnému kamenitému nadloží. Bobule nám nepraskaly a nemuseli jsme rychle sklízet, jako se to stalo jinde,“vzpomíná na průtrž z minulosti. I proto je podle něj lepší, když vinice vznikají v místech, kde už historicky stály.
Už nyní je v botanické zahradě umístěna naučná stezka, která návštěvníkům představuje různé druhy révy i výrobu sudů. Nejpozději na jaře příštího roku by měla vzniknout v horní části vinice u služebního vstupu do vinohradu také expozice věnovaná korku. „Než se sklidí korek na zátku, tak od výsadby stromku uplyne asi 45 let. Návštěvníci si tak uvědomí, jak dlouho trvá, než se zátka do jejich vína dostane,“upozorňuje vedoucí trojské vinice.
Výstava bude tematicky rozdělena do čtyř vitrín. První se má věnovat výhradně výrobě korkové zátky od sklizně až po výrobu zátek. Další dvě budou věnovány přímo pěstování korkového dubu a ekologii, poslední se bude týkat dalších výrobků z korku.
V současnosti v metropoli existuje asi 14 vinic, které mají dohromady přibližně 13 hektarů, další se postupně obnovují. Hned několik jich je právě v Troji. Vinice svaté Kláry má 3,5 hektaru a rostou zde zejména odrůdy Rulandské modré, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Tramín červený, Sauvignon nebo Muškát moravský. Největší úpadek zažila v období po Bílé hoře a na krátký čas ji dokonce nahradil třešňový sad. Teprve v 50. letech minulého století se dočkala obnovy a od roku 1995 je součástí trojské botanické zahrady.
Už osm let navíc mezi révou leží ukrytý sklep o rozloze 200 metrů čtverečních, který je rozdělen do tří částí. Zde se hrozny zpracovávají a víno následně zraje. K tomu ovšem původně sloužilo rozlehlé sklepení pod sousedním Trojským zámkem.