Trénujeme jako v Itálii, líčí Vácha sparťanské novinky

Ve fotbalové Spartě je za mazáka, přesto si i Lukáš Vácha musí zvykat na nové pořádky. První týden pod italským trenérem Andreou Stramaccionim mu dal zabrat.

„Je to velká změna. Trenér přinesl svou filozofii, takže trénujeme jako v Itálii. Je to pestré, věnujeme se posilování s vlastním tělem, intervalová cvičení jsou delší, taktická příprava trochu jiná,“popisoval Vácha. „Je to intenzivní a hodně běháme. První kemp je už skoro za námi a trenér je s naší prací spokojený.“

Když před pátečním odpoledním tréninkem přicházel k fotbalovému areálu ve Františkových Lázních, který je sotva tři stovky metrů od hotelu, seběhly se k němu místní děti. Chtěly podpis, fotku nebo si jen kamarádsky plácnout.

Trousící se sparťanské fotbalisty se zájmem sledovali i štamgasti přilehlé hospůdky a na terase usrkávali pivo z půllitrů.

Trénink však zajímal spíš novináře. Děti si hrály fotbal a dospělí se raději bavili mezi sebou. Italský dril na vedlejším hřišti za vysokými stromy vidělo jen pár zájemců.

„Konkrétním herním věcem se zatím nevěnujeme, ale co po nás trenér hodně chce, to je komunikace. Do té nás nutí,“přidal Vácha.

A není to komplikované, když teď do týmu přicházejí hlavně cizinci (Vukadinovič, Čivič, Štetina, Janko, Dúbravka, Ben Chaim, Plavšič) a ze zahraničí pochází i třetina realizačního týmu včetně nového hlavního trenéra?

„Na tréninku probíhá komunikace v angličtině. Nikdo s tím nemá problém a všichni to zvládáme. A jestli budeme na hřišti křičet záda, nebo třeba time, to už je jedno,“vysvětloval defenzivní záložník. „I cizinci za námi chodí a chtějí vědět, jak se různé fotbalové pokyny řeknou česky.“

A pokračoval: „Nějakým způsobem se teď vytváří parta, chemistry týmu. Každý těžký trénink nás o trochu víc stmelí. Jasně, každý cítíme, že je tady konkurence, ale táhneme za jeden provaz, což je základ. Měla by to být skládačka, která do sebe zapadne. A každý z nás do ní bude něco přinášet, aby tým fungoval.“

Někteří hráči ovšem letní příchod drahých zahraničních posil odnesli. Třeba zkušený obránce Mario Holek si musí hledat nové angažmá.

Vácha zůstává. Už čtyři a půl roku. Zažil double, tedy vítězství v lize i poháru, různé trenéry, ale tak razantní změny ještě ne.

„Ty změny nepřekvapily jenom mě, ale prostě se to stalo. Moc to neřeším. A jestli se nějak změnila moje pozice v týmu? Nevím. Mám platnou smlouvu a zůstal jsem,“pokrčil rameny.

Ač patří mezi služebně nejstarší, pod novým trenérem Stramaccionim si musí zvykat a budovat pozici i on.