Nová ODA už není ODA. Společné mají jen jméno
Jedno marketingové pravidlo zní: Chceš budovat svoji značku? Začni krást! Všechno už bylo stejně vymyšleno. Ukázkou takové praxe je Občanská demokratická aliance, kterou „obnovil“podnikatel Pavel Sehnal a kandiduje s ní v říjnových volbách. Miliardář Sehnal v ODA nikdy nebyl a lidé, které kolem sebe shromáždil, na tom jsou s největší pravděpodobností úplně stejně. Rozhodně mezi nimi není nikdo z výrazných tváří této konzervativně liberální strany první poloviny 90. let. Poradcem je mu údajně Petr Nečas, který měl k ODA asi tak blízko jako Česká soda k perlivé vodě.
Jméno zaniklé politické strany není chráněno, a tak si každý může svoji partu pojmenovat po libosti. Zvláštní na tom však je, s jakou ochotou média přistupují na marketingovou hru, že se jedná o obnovu původního projektu Pavla Bratinky a Daniela Kroupy, kteří se od nové ODA marně distancují. Přitom je to stejné, jako kdyby Sehnal bez původních členů obnovil Beatles. Hrát jejich písně, mohl by to být aspoň revival, jeho politický program frází a banalit však nemůže obstát ani v tomto směru. Sehnal se ani netají tím, že jméno ODA je pro něj něco jako Kofola nebo Slavia: stačí vyslovit a každému se něco vybaví.
Původní ODA vznikla na podzim 1989 jako jedna z prvních politických stran po 17. listopadu. Nejprve působila v rámci Občanského fóra a později samostatně. Byla to strana založená na idejích, principech a individualitách. I proto bývala vysmívána jako intelektuálský spolek, který se vejde do výtahu. Přesto, nebo právě proto byla v prvních letech existence velmi úspěšná. Dodnes máme „její“ústavu, nebýt jí, nedošlo by k malé privatizaci, majetkovým restitucím, možná bychom byli ještě závislí na ruském plynu. Pragmatismus vykradačů cizích nápadů jí byl rozhodně cizí.
ODA skončila v roce 2007. V té době už jen přežívala na přístrojích. Zničily ji dluhy, chyby ve financování a postupné zplanění, které je charakteristické snad pro každou polistopadovou stranu. Osobnosti zakladatelů postupně vytlačí kariéristé a technologové moci, kterým chybějí názory. Z ODA se tak vytratil původní étos, který jí zajišťoval malou, ale dostačující podporu ke vstupu do parlamentu. Řečeno s básníkem: Zemřela a do hrobu dána... Svoji historickou úlohu splnila, a pokud po ní zůstaly nějaké siroty, Pavel Sehnal to rozhodně není.