Každý pes půjde „přečíst“. Co přinesou povinné čipy
Zatím dobrovolné čipy budou muset mít zřejmě všichni psi
PRAHA Bez většího rozruchu prošel minulý týden Sněmovnou zákon, který se týká milionů Čechů a hlavně milionů jejich psů.
Od roku 2020 bude povinné čipování psů. Pro majitele to znamená, že když svoje štěně vezme k veterináři na očkování proti vzteklině, doktor zvířeti vpraví do kůže čip. Majitel za něj zaplatí částku, která může být různá, ale pohybuje se někde kolem pětistovky za psa.
„Cílem je řešit identifikaci zvířat z celé řady důvodů,“říká poslankyně Marie Pěnčíková (KSČM), zpravodajka veterinárního zákona, kde je právě pasáž o čipech.
S návrhem přišli ministr zemědělství Marian Jurečka a poslanec za TOP 09 Herbert Pavera. Poslanci měli při přijímání zákona především před očima nedávno v médiích popsané množírny psů na vývoz, kde zvířata žijí v otřesných podmínkách.
Povinný čip snadno usvědčí i člověka, který někde na cestě vyhodí psa z auta, protože jeho rodině se už nechce o něj starat. Snadněji strážníci identifikují psa, který někoho pokousal. A už nebude nutné vylepovat po sloupech plakátky, že se ztratil Alík, protože zaběhlý pes se snáz najde.
eden z oslovených kynologů docela vtipně budoucí povinné čipy přirovnal k „EET pro psy“.
Samozřejmě jde o nadsázku. Čipování, které schválili v pátek poslanci, však skutečně znamená konec anonymity českých psů.
„Čip se nedá odstranit, aniž by člověk to zvíře zranil,“upozorňuje Radka Hájková z útulku pro psy v Bzenci, která si své psy čipovat nechala.
Češi chovají asi dva miliony psů. Možná jsou to ale tři miliony, nikdo to neví přesně – což mimochodem není divu právě proto, že čipování není povinné. Statistici se při sčítání lidu na domácí zvířata neptají a všechna čísla pocházejí z anket a odhadů.
Podobně nejistý je i údaj, kolik psů už běhá s čipem. „Jestli pět nebo deset procent, tak je to moc. Sedmdesát procent psů jsou kříženci,“odhaduje Radka Hájková z bzeneckého útulku.
I poslanec a bývalý starosta Petr Gazdík (STAN) tipuje, že v jeho slovácké obci Suchá Loz určitě nečipovaní psi několikanásobně převyšují počtem ty čipované. I on navrhovanou povinnost podporuje.
„Já jsem zažil třeba poraněného psa evidentně sraženého autem, který pak útočil na děti kolem. Vyřešit ten incident během několika desítek minut je nemožné, pokud neznáte identitu majitele. Čipování je způsob, jak tyto situace vyřešit,“popisuje Gazdík jeden z problémů, se kterým by čipování pomohlo.
Pes, čip, čtečka a registr
Jak tedy „EET pro psy“v praxi funguje? Mikročip vypadá jako malá ampulka a aplikuje se do kůže psa. Platí se jak za něj, tak obvykle i za zanesení údajů do evidence. Čipování vyjde na pár stovek korun.
„Moji psi to mají a pes ani nevěděl, že mu to pan doktor dal. Ani vy to necítíte, když psa hladíte,“popisuje Hájková.
Čip nemá žádnou baterku a reaguje pouze, pokud někdo ke zvířeti přiloží speciální čtečku. Ta už přijde na několik tisíc korun, ale pořizují si ji úředníci radnic, policisté i pracovníci útulků.
Čip v sobě nese patnáctimístný číselný kód, jakési „rodné číslo psa“, které se pak zanáší do databáze. Držitelé čtečky do ní mají přístup.
Databází psů existuje více. Jednou z nich je takzvaný Národní registr majitelů zvířat provozovaný i přes svůj oficiálně znějící název soukromou firmou. Registr má dokonce na stránkách seznam ztracených a nalezených pejsků s unikátním číslem, datem nálezu a místem, kde si ho majitel může vyzvednout.
„Databází je několik, ale nejsou navzájem provázané. Dvě jsou soukromé, další mají veterináři, ale chybí jednotný státní registr,“upozorňuje Hájková. Podle ní má čipování smysl právě jen v případě, že vznikne centrální evidence.
Snadnější výběr poplatků
Čipování by mohlo obcím pomoci i při vybírání místních poplatků za psy. Dnes totiž není nic snazšího než se vymluvit, že pes je v daném městě jen na návštěvě a platí za něj babička někde na venkově.
„Je pravda, že u nás jsme poplatky za psy zrušili, protože ne všichni občané uváděli úplně pravdivé údaje a ta administrativa s tím spojená byla náročnější než výsledný finanční efekt. Nejde o to, aby obce na psech vydělaly,“míní poslanec Gazdík.
Čipy pro „psí šlechtu“
Čistokrevní psi, které jejich majitelé předvádějí na výstavách, mají čip nebo tetovací číslo proto, aby chovatel prokázal jejich původ. Číslo z čipu je pak zapsané i v průkazu o původu.
„Na výstavách jsou čipy důležité, aby bylo vidět, že je to ten pejsek, který má průkaz původu. Čip už dnes také potřebujete, když pojedete do ciziny na dovolenou,“uvádí další důvody předseda Českomoravské kynologické unie, veterinář Lubomír Široký.
Za tři roky by se tedy měli očipovat všichni psi, ale těžko říci, jak to dopadne.
V novém návrhu zákona, který jde do Senátu, totiž chybí pokuta.
„Sankce je samozřejmě velkou motivací, jak donutit kohokoli plnit cokoli, ale primárně šlo předkladatelům hlavně o věc samotnou,“vysvětluje zpravodajka zákona, poslankyně Marie Pěnčíková z KSČM.
Nakonec tak stejně bude záležet na zodpovědnosti chovatelů.